Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Ústavní právo a státověda - státní závěrečná zkouška
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 9 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5207 |
| Poslední úprava 02.03.2015 |
Zobrazeno 1 685 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní právo a státověda
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:37 stran
1. Ústavní pořádek České republiky (struktura a charakteristika)
Článkem 3 a čl. 112 zavádí Ústava (zákon č. 1/1993 Sb.) do českého právního řádu pojem „ústavní pořádek České republiky“. Ústava nepodává definici tohoto pojmu, avšak z čl. 112 lze odvodit, že je míněn jako souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně vyjmenovaných pramenů ústavního práva v úrovni nejvyšší právní síly. V čl. 3 je speciálně zmíněna Listina základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) => Ústavu tak netvoří jediný dokument, ale hned od počátku dokumenty dva, tedy Ústava a LZPS.
Ústavní pořádek České republiky dle čl. 112 Ústavy tvoří:
- zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
- zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony přijaté podle této Ústavy
- ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992
- ústavní zákony NS ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice ČR
LZPS nemá pojmenovanou právní formu a jako součást ústavního pořádku a pramen ústavního práva figuruje jako „Listina“. Nemá tedy definovanou právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava čl. 3 zařazuje do ústavního pořádku vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně, jako má ústavní zákon. I její změny se tedy musí uskutečňovat ústavním zákonem a nikoliv zákonem běžným.
Ústava předpokládá, že nezůstane ani dvojjediným dokumentem (tedy složeným ze dvou dokumentů), ale že na ni mohou navazovat další samostatně („horizontálně“) vedle ní stojící ústavní zákony.
Ústava již svým vznikem v podobě nejméně dvou hmotněprávních dokumentů založila svoji „polylegalitu“, tedy formu více právních norem. Pojetím čl. 112 jako možnosti přijímat další ústavní zákony tuto polylegalitu ještě zvýraznila a ústavní pořádek otevřela.
Dalšími možnými zákony podle této Ústavy mohou být:
a) ústavní zákony jako právní forma pro určité instituty Ústavy ČR povinné (např. čl. 2 odst. 2 Ústavy o přímém výkonu státní moci)
b) ústavní zákony jakkoliv měnící nebo doplňující Ústavu
Článkem 3 a čl. 112 zavádí Ústava (zákon č. 1/1993 Sb.) do českého právního řádu pojem „ústavní pořádek České republiky“. Ústava nepodává definici tohoto pojmu, avšak z čl. 112 lze odvodit, že je míněn jako souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně vyjmenovaných pramenů ústavního práva v úrovni nejvyšší právní síly. V čl. 3 je speciálně zmíněna Listina základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) => Ústavu tak netvoří jediný dokument, ale hned od počátku dokumenty dva, tedy Ústava a LZPS.
Ústavní pořádek České republiky dle čl. 112 Ústavy tvoří:
- zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
- zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony přijaté podle této Ústavy
- ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992
- ústavní zákony NS ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice ČR
LZPS nemá pojmenovanou právní formu a jako součást ústavního pořádku a pramen ústavního práva figuruje jako „Listina“. Nemá tedy definovanou právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava čl. 3 zařazuje do ústavního pořádku vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně, jako má ústavní zákon. I její změny se tedy musí uskutečňovat ústavním zákonem a nikoliv zákonem běžným.
Ústava předpokládá, že nezůstane ani dvojjediným dokumentem (tedy složeným ze dvou dokumentů), ale že na ni mohou navazovat další samostatně („horizontálně“) vedle ní stojící ústavní zákony.
Ústava již svým vznikem v podobě nejméně dvou hmotněprávních dokumentů založila svoji „polylegalitu“, tedy formu více právních norem. Pojetím čl. 112 jako možnosti přijímat další ústavní zákony tuto polylegalitu ještě zvýraznila a ústavní pořádek otevřela.
Dalšími možnými zákony podle této Ústavy mohou být:
a) ústavní zákony jako právní forma pro určité instituty Ústavy ČR povinné (např. čl. 2 odst. 2 Ústavy o přímém výkonu státní moci)
b) ústavní zákony jakkoliv měnící nebo doplňující Ústavu
Klíčová slova:
ústavní pořádek
mezinárodní právo
ústava ČR
dělba moci
formy státu
samospráva
Obsah:
- 1. Ústavní pořádek České republiky (struktura a charakteristika) - 1 -
2. Moc zákonodárná (postavení a pravomoci Parlamentu ČR) - 2 -
3. Moc výkonná (ústavní postavení prezidenta republiky a vlády ČR; vzájemný vztah) - 4 -
4. Moc soudní (soudní soustava a principy činnosti) - 6 -
5. Mezinárodní právo a Ústava ČR (vázanost mezinárodním právem; čl. 10 Ústavy) - 8 -
6. Územní samospráva v ČR (ústavněprávní postavení obcí a krajů) - 10 -
7. Ústavněprávní postavení politických stran v ČR (vznik, činnost a zánik politických stran; význam politických stran v systému moci v ČR) - 12 -
8. Volební systém v ČR (volební proces obecně; volební spravedlnost) - 14 -
9. Listina základních práv a svobod (charakteristika; struktura) - 17 -
10. Základní lidská práva a svobody - 18 -
11. Politická práva podle LZPS (volební právo; formy sdružování občanů) - 22 -
12. Práva hospodářská, sociální a kulturní podle LZPS (ústavní základ práce a podnikání) - 24 -
13. Právo na soudní a jinou právní ochranu podle LZPS (právo na spravedlivý proces) - 26 -
14. Pojetí veřejné moci (právní status; státní a nadstátní autorita) - 27 -
15. Dělba moci (význam; faktická dělba moci; formy vlády) - 29 -
16. Forma vládnutí (demokracie přímá a zastupitelská; autokracie) - 30 -
17. Formy státu (stát jednoduchý a složený; nadstátní systémy) - 32 -
18. Funkce státu (pojetí; klasifikace; charakteristika) - 33 -
19. Státní mechanismus (státní orgány a zařízení; státní služba) - 35 -
20. Samospráva (charakteristika; typy; soukromoprávní a veřejnoprávní samospráva) - 37 -