Kvalitativní výzkum v sociologii venkova a zemědělství

Československá sociologie se od sedmdesátých let vyvíjela v izolaci od evropských i světových metodologických trendů. Rozvíjela se téměř výhradně metodologie kvantitativního výzkumu, postupně se začínaly používat náročnější a specializovanější softwarové produkty pro zpracování dat. Pokud měli někteří sociologové možnost dostat se do zahraničí, pak zřejmě nenacházeli příležitost předávat zkušenosti ze studijních pobytů doma. Jen tak si lze vysvětlit, že o kvalitativní metodologii v sociologii se začínáme dozvídat až po roce 1989, přestože ve světě je rozvíjena již několik desítek let.V české literatuře, zejména časopisecké, se od devadesátých let objevují zmínky a dílčí práce.
Jaký je stav odborné literatury o kvalitativní metodologii ve světě? Podíváme-li se do bibliografických souhrnů, Evropa je v nich zastoupena oproti Spojeným státům chudě. Dohnat náš handicap by nebylo, v evropském měřítku, tak nesnadné.
Ve Spojených státech je ovšem situace jiná. Jen do roku 1989 bylo v renomovaném vydavatelství odborné literatury SAGE, v ediční řadě „Kvalitativní výzkum“ vydáno 16 titulů. Od té doby se počet titulů v této, i v dalších edičních řadách, zmnohonásobil. V osmdesátých letech, ale zejména během devadesátých let, rychle přibývají nejen publikace didaktické a metodologické, ale i praktické návody k aplikaci kvalitativních technik.
Ve srovnání s kvantitativní metodologií výzkumu se však stále jedná o relativně skromnou část publikační činnosti odborných nakladatelství. Významných učebnic kvalitativní metodologie je mnohem méně (např. Lofland & Lofland, 1984; Strauss, 1987; Berg, 1989; Denzin & Lincoln, 1994 a další). Publikací, věnovaných kvantitativnímu výzkumu existuje výrazně více a jejich počet se každoročně dále zvyšuje. Totéž platí o poměru publikovaných výzkumných zpráv s použitím jedné či druhé metodologie. Jednoznačně a velmi výrazně převládá kvantitativní zaměření výzkumu. Kvalitativní studie jsou stále spíše malým praménkem v širokém proudu sociologického bádání.
V české literatuře existuje zatím jen menší počet prací. Petrusek ve své knize „Teorie metoda v moderní sociologii“ (1993) jako jeden z prvních otevírá základní otázky o vztahu kvalitativní a kvantitativní metodologie, aniž se však pouští do větších podrobností, týkajících se jejich aplikace. Buriánek (1994) se ve stati „Sociologická metodologie: přetrvávající spory a další pokroky“ zabývá výkladem některých pojmů kvalitativní metodologie. Velmi důležitou informační roli sehrála kapitola o kvalitativní metodologii v Dismanově knize „Jak se vyrábí sociologická znalost“ (1993, str. 284-322). Nelze opomenout ani prakticky orientovanou publikaci Jana Hendla „Úvod do kvalitativního výzkumu“, ve které příklady směřují do oblasti sportu a tělovýchovy.