Globální problémy informační společnosti

Druhá polovina dvacátého století by se dala charakterizovat jako éra převratných technických objevů. Objem znalostí, které získala společnost v tomto nejmladším období svých dějin, by se dal hravě srovnávat s objemem znalostí století předchozích. Od vzniku prvních počítačů (pokud tyto počítače můžeme vůbec počítači nazvat) neuplynulo ani sto let, přesto je technická úroveň lidstva na konci dvacátého století se začátkem století nesrovnatelná. Jedním z nejprogresivněji se vyvíjejících oborů je obor Informačních technologií.
Úkolem tohoto odvětví je samozřejmě snažit se co nejvíce zjednodušit lidem jejich každodenní činnosti. Zprvu se počítačů používalo jako pomocníků při výkonu povolání. Počítač tak sloužil především jako „velká kalkulačka“, diář, elektronický psací stroj apod. S rozvojem oboru se přišlo na to, že potenciál těchto technologií je mnohem širší. Počítače tak přestaly být pouhými pomocníky v kancelářích, začaly se vyvíjet složité systémy, které měly v některých oborech plně nahradit práci lidí. V některých odvětvích se tak skutečně stalo. Například automatizované výrobní linky dnes považujeme za samozřejmost. V jiných odvětvích se ukazuje naopak lidský faktor nepostradatelným. I těchto oborech však dnes počítače slouží velice efektivně. Ačkoli ještě nejsou schopné nahradit člověka, stávají se i zde vítanými pomocníky. Vývoj technologií je však v dnešním světě tak rychlý, že si dnes nemůžeme o některých činnostech dovolit tvrdit, že jejich automatizace s pomocí počítačů je utopií.
Takto progresivní vývoj celého odvětví informačních technologií s sebou přináší mnoho otázek. Již bylo otevřeno mnoho debat, které se snažily zhodnotit vstup počítačů do lidských životů. Většina z těchto polemik řeší jednu zásadní otázku: „Nepřevyšují náhodou negativní důsledky zavádění informačních technologií důsledky pozitivní?“ Odpověď není jednoduchá. Mnozí tvrdí, že ano. Mnozí, že objem negativních důsledků je v porovnání s pozitivy absolutně zanedbatelný. Toto jsou samozřejmě extrémní názory. Na každém z nich je však možné nalézt něco pravdy. Například J.D.R. de Raadt z Univerzity v Lulee ve Švédsku se zabývá problematikou návrhu informačních systémů. Jednou z jím položených otázek je, zdali se náhodou lidé nepodřizují možnostem informačních technologií, ačkoli by tomu mělo být přesně naopak (viz. literatura [1], str. 185). Pokud podobnou otázku položíte člověku, který se návrhy systémů zabývá, pravděpodobně obdržíte jednoznačnou odpověď, že tomu tak není. Když se naopak podíváme do dnešní praxe můžeme zjistit, že až zarážející procento projektů s cílem vytvoření efektivně fungujícího informačního systému se nikdy nedočkalo realizace nebo praktického užití. V čem je možné spatřovat příčiny tohoto trýznivého stavu? Pokud se na problém podíváme detailněji můžeme identifikovat následující největší problémy.