Smysl života

Člověk je svým „složením“ a uzpůsobením zcela odlišný od ostatních
tvorů. Na jedné straně má hrubohmotné tělo, na druhé straně však v něm nese to, co nemá žádný jiný tvor přírody: ducha (zvíře má jen duši). Díky tomuto spojení ducha a hmoty je člověk uschopněn přenášet do hmoty vjemy, impulsy a ideály ducha, činit je tím srozumitelným na pozemské rovině a jejich uskutečňováním také celou hmotnou úroveň tvořivě pozvedat a zušlechťovat, sám při tom prožívaje vjem naplnění a radosti ze smysluplné, krásu s užitkem přinášející činnosti. A to ve velkém stejně, jako v tom nejmenším. Už jen úklid pokojíku s cílem vědomé tvorby krásy spořádané místnosti přináší toto naplnění. Dalším z nespočetných příkladů může být přenášení vjemů hudby z jemnějších rovin jsoucna skrze notové zápisy a hudební nástroje do roviny hrubé hmoty a zpřístupnění jejich vnímání ostatním lidem, což přispívá k jejich obohacení i případnému povznesení, které se pak může všemožnými způsoby promítat do povznášení hmoty (např. přeměnou původně hrubého a nevzhledného kusu dřeva v hudební nástroj, jenž svým vzhledem potěší oko a zvukem sluch).