Popis:
		1. okruh: VÝZVA KRIZE
- dochází k výrazné proměně evropské civilizace - přesněji řečeno ke konci celé epochy, jejíž vlastností bylo, že byla civilizací evropskou
→ konfrontace s novými otázkami: Když končí tato epocha typicky evropské civilizace, znamená to konec projektu Evropa (toho co také můžeme nazvat jako společný evropský dům)?
Znamená to, že kulturní i historická rozmanitost vlastní našemu civilizačnímu okruhu ztrácí svůj integrující prvek - ještě víc - totiž schopnost tvořit jediný domov, stávat se nejen pro rozmanité kultury, ale zejména pro lidi rozmanitých kultur, geografického umístění etc. místem jejich společného „domova“ - ve smyslu existenciálního prostoru, kde člověk může být sám sebou - prostoru, který mu poskytuje možnost existovat tak, jak to odpovídá jeho bytí (obývat svět).
Může mít Evropa ještě evropskou budoucnost?
Mohou se její duchovní a kulturní kořeny ukázat jako dobré i do budoucna?
Když „odumírá“ nebo „tleje“ to, co po posledních 500 let tvořilo pevný kmen Evropy, má strom budoucnost? Lze najít hlubší kořeny než za posledních 500 let? Jsou kořeny stejné a je potřeba je přesadit do nových podmínek? Je to iluze a máme se smířit s tím, že evropská civilizace je minulostí? Je Projekt Evropa pouhá chiméra?
→ je zde plno rozporuplných postojů např. Uznáváme toleranci, ale máme tolerovat i pošlapání nezcizitelných práv člověka? Nepotřebujeme něco, co by zastřešilo tyto rozporuplné názory, které však nemohou koexistovat? Není „Evropa“ jen falešným divadlem hodnot, které nemohou plodně spolupracovat? (př. tolerance X stejná důstojnost všech lidí?)
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  výzva krize
		  		  duchovno
		  		  evropská kultura
		  		  racionalita
		  		  antropocentrismus
		  		  scientismus
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1. Výzva krize 
 2. Otázka po kořenech Evropy a její duchovní povaze
 3. Platónův přínos k hledání evropské „ústavy“ - kritérium věrnosti ontologické a axiologické „ústavě“ (konstituci) člověka
 4. Spekulativní mentalita Řecka jako základ evropské kultury
 5. Řecká racionalita jako základ vědy
 6. Objev člověka a péče o duši
 7. Biblický antropocentrismus a pojetí člověka jako „obrazu Božího“
 8. Křesťanské pojetí člověka - člověk jako „Boží dítě“ a osoba
 9. Důsledky pojetí člověka jako osoby pro společenský život
 10. Strukturální souvislost pojmu člověka jako osoby s pojetím Boha jako osoby
 11. Nová idea vědy a nebezpečí scientismu
 12. Analogie mezi vědou a psanou kulturou v novověké epoše - odtržení od základů a následná krize