Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Využití aktivizačních metod ve výuce somatologie
«»
| Přípona |
Typ diplomová práce |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10037 |
| Poslední úprava 03.04.2017 |
Zobrazeno 1 381 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
28 Kreditů - kvalita:
92,0% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Pedagogika
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:109 stran
1. ÚVOD
Po rodičích bývá učitel zpravidla pro děti velkým vzorem. Je průvodcem při seznamování se základy mateřského jazyka, počítání, zákonitostmi přírodních jevů a společenských dějů. Společně s rodiči, dalšími členy rodiny a společenské skupiny vede žáky k orientaci v neustále se měnící a vyvíjející se společnosti a tím se významně podílí na schopnosti jedince přežít v této době a uplatnit se. Výuka v dnešní době směřuje k podněcování myšlení žáků, aktivitě, tvořivosti. Učíme žáky logicky myslet a hledat cesty k překonání překážky a vyřešení problému.
Co rodiče mohou ovlivnit, je volba školy a tím i přístupu k jedinci. Otázka zní:
„Volit raději tradiční školu, nebo alternativní?“ Tradičnímu školství je vytýkáno: o nedostatek zřetele ke komplexnímu rozvoji jedince a to jak po stránce intelektuální, volní i emotivní,
o jednostranné zaměření na učení a podcenění rozvoje tvůrčích schopností,
o přemíra drilu a nátlaku,
o autoritativní výchova ,
o izolace školy od života, rodiny i od kulturních institucí,
o členění žáků dle věku (Svobodová, Jůva, 1995).
To co učitelé mohou ovlivnit, je volba organizačních forem výuky a také metody výuky. Záleží na osobnosti učitele, jeho znalostech, zkušenostech, na jeho tzv. pedagogickém mistrovství, zda si získá své žáky k aktivní spolupráci, zda podá probírané učivo tak, aby žáky zaujalo a co nejvíce si zapamatovali. Učitelé mohou vybírat z celé škály metod. Přesto však někteří zůstávají u starých osvědčených metod a nemají zájem zařazovat nové, mnohdy na přípravu či realizaci náročnější metody.
Cílem diplomové práce je zjistit, jaké didaktické metody používají učitelé somatologie na středních zdravotnických školách v České republice a předložení návrhu aktivizačních metod aplikovaných na konkrétní téma v somatologii.
V první části práce se zabýváme teoretickými poznatky vztahujícími se k výukovým metodám, dělením výukových metod, kritérii pro volbu výukových metod. V empirická část obsahuje metodiku průzkumu, charakteristiku vzorku respondentů, popis vlastního průzkumu. Dále analyzujeme data získaná prostřednictvím on-line dotazníku od učitelů somatologie. V třetí části diplomové práci předkládáme návrhy aktivizačních metod a her, které lze využít ve výuce somatologie.
Po rodičích bývá učitel zpravidla pro děti velkým vzorem. Je průvodcem při seznamování se základy mateřského jazyka, počítání, zákonitostmi přírodních jevů a společenských dějů. Společně s rodiči, dalšími členy rodiny a společenské skupiny vede žáky k orientaci v neustále se měnící a vyvíjející se společnosti a tím se významně podílí na schopnosti jedince přežít v této době a uplatnit se. Výuka v dnešní době směřuje k podněcování myšlení žáků, aktivitě, tvořivosti. Učíme žáky logicky myslet a hledat cesty k překonání překážky a vyřešení problému.
Co rodiče mohou ovlivnit, je volba školy a tím i přístupu k jedinci. Otázka zní:
„Volit raději tradiční školu, nebo alternativní?“ Tradičnímu školství je vytýkáno: o nedostatek zřetele ke komplexnímu rozvoji jedince a to jak po stránce intelektuální, volní i emotivní,
o jednostranné zaměření na učení a podcenění rozvoje tvůrčích schopností,
o přemíra drilu a nátlaku,
o autoritativní výchova ,
o izolace školy od života, rodiny i od kulturních institucí,
o členění žáků dle věku (Svobodová, Jůva, 1995).
To co učitelé mohou ovlivnit, je volba organizačních forem výuky a také metody výuky. Záleží na osobnosti učitele, jeho znalostech, zkušenostech, na jeho tzv. pedagogickém mistrovství, zda si získá své žáky k aktivní spolupráci, zda podá probírané učivo tak, aby žáky zaujalo a co nejvíce si zapamatovali. Učitelé mohou vybírat z celé škály metod. Přesto však někteří zůstávají u starých osvědčených metod a nemají zájem zařazovat nové, mnohdy na přípravu či realizaci náročnější metody.
Cílem diplomové práce je zjistit, jaké didaktické metody používají učitelé somatologie na středních zdravotnických školách v České republice a předložení návrhu aktivizačních metod aplikovaných na konkrétní téma v somatologii.
V první části práce se zabýváme teoretickými poznatky vztahujícími se k výukovým metodám, dělením výukových metod, kritérii pro volbu výukových metod. V empirická část obsahuje metodiku průzkumu, charakteristiku vzorku respondentů, popis vlastního průzkumu. Dále analyzujeme data získaná prostřednictvím on-line dotazníku od učitelů somatologie. V třetí části diplomové práci předkládáme návrhy aktivizačních metod a her, které lze využít ve výuce somatologie.
Klíčová slova:
vzdělávání
aktivizační metody
snowballing
brainstorming
somatologie
využití aktivizačních matod
Obsah:
- 1. Úvod -7-
2. Cíle a úkoly diplomové práce -9-
2. 1 Dílčí úkoly: -9-
3. Somatologie -10-
3.1. Organizace výuky somatologie -10-
3.2 Mezipředmětové vztahy -10-
3.3 Cíle vzdělávání v oblasti somatologie -10-
4. Pojmy vzdělávání, vyučování, učení -11-
4.1 Vzdělávání -11-
4.2 Vyučování -11-
4.3 Učení -12-
5. Koncepce výuky -14-
6. Organizační formy výuky -17-
6.1 Klasifikace organizačních forem výuky -17-
7. Výuková metoda -19-
7.1 Přehled výukových metod -20-
7.2 Kritéria volby výukových metod -21-
7.2.1 Osobnost učitele -21-
8. Aktivizační metody -24-
8.1. Aktivní učení -24-
8.1.1 Hlavní charakteristiky aktivního učení: -24-
8.2 Význam aktivizačních metod ve vyučování -24-
8.3 Srovnání výhod a rezerv metod výuky tradiční a aktivizující -26-
8.4 Možné problémy při zavádění aktivizačních metod do výuky -27-
8.5 Přehled aktivizačních výukových metod -28-
8.5.1 Diskusní metody -28-
8.5 2 Heuristické metody, řešení problémů -30-
8.5.3 Situační metody -32-
8.5.4 Metody inscenační -32-
8.5.5 Didaktické hry -33-
8.6 Motivace žáků k aktivní činnosti -34-
8.6.1 Druhy motivací žáků -35-
8.7. Motivace učitele k aktivní činnosti -36-
8.7.1 Druhy motivace učitelů: -36-
9. Materiál a metodika práce -37-
9.1 Charakteristika zkoumaného souboru -37-
9.2 Organizace a metodika průzkumu -41-
9.3 Výsledky a diskuse -42-
10. Vybrané aktivizační metody a hry, jejich aplikace v hodinách somatologie -58-
10.1 Snowballing - sněhová koule -58-
10.2 Výstava -tvorba edukačního materiálu - plakát -59-
10.3 Brainstorming - bouře mozků -60-
10.4 Pexetrio -61-
10.5 Osmisměrka -62-
10.6 I.n.s.e.r.t - značení textu -64-
10.7 Kmeny a kořeny -66-
10.8 Myšlenková mapa -67-
10.9 Pětilístek -70-
10.10 Orgán - uložení, funkce, stavba -72-
10.11 Znáš svoje tělo? -73-
10.12 Metoda víme-chceme vědět-dozvěděli jsem se -75-
10.13 Az kvíz -77-
10.14 Skládankové učení -79-
10.15 Volné psaní -80-
11. Závěr -82-
12. Souhrn -84-
Seznam použité literatury a pramenů -85-
Přehled tabulek, grafů, schémat a obrázků -88-
Seznam příloh -90-
Seznam použitých zkratek -91-
Anotace
Zdroje:
- BELZ, H., SIEGRIST, M., Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6.
- CICHÁ, M., DORKOVÁ, Z. Didaktika praktického vyučování zdravotnických předmětů 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. ISBN 80-244-1417-1.
- CICHÁ, M., DORKOVÁ, Z. Didaktika praktického vyučování zdravotnických předmětů 2. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008. ISBN 80-244-1418-X.
- GAVORA, P., Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 208 s. ISBN 80-85931-79-6.
- GOODING, S. Lemon 5. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996. 48s. ISBN 80 - 7013-247-7.
- GRECMANOVÁ, H., URBANOVSKÁ, E. Aktivizační metody ve ve výuce, prostředek ŠVP. 1. vyd. Olomouc: Hanex , 2007. ISBN 80-85783-73-8.
- HANSEN ČECHOVÁ, B. Nápady pro rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí žáků. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-388-8.
- KALHOUS, Z, OBST, O. Školní didaktika. 2.vyd. Praha : Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4.
- KOPECKÝ, M. Somatologie.1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. ISBN 978-80-244-2271-8
- KOTRBA, T., LACINA, L. Praktické využití aktivizačních metod ve výuce. Brno : Společnost pro odbornou literaturu Barrister a Principal, 2007. ISBN 978-80- 87029-12-1.
- KŘIVÁNKOVÁ, M., HRADOVÁ, M. Somatologie-pracovní sešit pro střední zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2989-3.
- KŘIVÁNKOVÁ, M., HRADOVÁ, M. Somatologie-učebnice pro střední zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2989-3.
- KUSÁK, P., DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie A. 2.vyd. Olmouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. ISBN 80-244-0294-7.
- LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Tvořivé vyučování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0374-2.
- MAŇÁK, J., Nárys didaktiky. 3 vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9.
- MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno : Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5.
- OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. Olomouc: : Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1360-4.
- OBST, O., Manažerské minimum pro učitele. 1. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 2006. Motivace, s. 121. ISBN 80-244-1359-0.
- PECINA, P., ZORMANOVÁ, L. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi. Brno : Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4834-8.
- PETTY, G.: Moderní vyučování. 1.vyd. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7.
- SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-246-1.
- SVOBODOVÁ, J., JŮVA, V. Alternativní školy. Brno: Paido, 1995. ISBN 80-85931-00-1.
- ŠIMÍČKOVÁ ČÍŽKOVÁ, J, et al. Přehled vývojové psychologie. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 175 s. ISBN 80-244-0629-2.