Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované zkouškové otázky z předmětu Ústavní právo

«»
Přípona
.rar
Typ
vypracované otázky
Stažené
5 x
Velikost
0,5 MB
Jazyk
český
ID projektu
8487
Poslední úprava
15.08.2016
Zobrazeno
1 666 x
Autor:
katerina.loumova
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1. Pojem ústavního práva

Právo je společensko-vědní disciplína zabývající se vztahy, reguluje interakci různých subjektů ve společnosti, ve vztahu k věcem mezi sebou apod. Předmětem právní opravy jsou tudíž určité vztahy. To lze říci též o ústavním právu, jako o vyvinuvší se disciplíně.

Ústavní právo se v právních vědách posuzuje nejméně ve třech aspektech:
» odvětví práva konkrétních států
» vědecká disciplína
» pedagogická disciplína v systému univerzitního (VŠ)
Ústavní právo = státní právo → okruh společenských vztahů je přibližně stejný.
U nás tedy Ústavní právo - rozsah ústavněprávní úpravy je podstatně širší než jenom systém státní moci.
» zrodilo se z potřeby stanovit určitá pravidla pro činnost institucí státu, FO a postupně též politických stran a systému veřejné moci.
» Jeho vývoj souvisí s vývojem demokracie a pojetí svobody, postupně též s myšlenkou ústavního a právního státu.

2. Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti

pojem ústava:
- od konce 16. stol. byl výraz „základní zákon“ pro popis těch norem, které upravují statut francouzské monarchie
- slovo „ústava“ zavedeno v 18. stol. v mnoha významech - ústava předně znamená „zřizovat“, „formovat“ - slovo ústava bylo užíváno v antickém Římě pro vyhlášení legislativních opatření
- již od 18. stol. se na světě začíná užívat pojmu „ústava“ jako aktu vymezujícího základy zřízení státu a v tom smyslu dnes existuje ve většině jazyků světové lidské kultury
- s demokratickými revolucemi moderní historie se začíná vyvíjet moderní ústavnost - jejím základem jsou deklarace, právní akty, ústavy, rozhodnutí ústavních soudů atd. > tyto akty jsou v historii obvykle výsledkem situace, kdy nová politická autorita (koalice) zakotvuje politické a právní předpisy nového zřízení


Klíčová slova:

ústavní právo

realizace ústavy

příjímaní

ústavní stát

státní orgán

lidská práva

demokratická ústavnost



Obsah:
  • A

    1) Pojem „ústavní právo“, jeho obsah a různé významy
    2) Historický a současný význam ústav, etapizace moderní ústavnosti
    3) Základní rysy moderní demokratické ústavy
    4) Základní prameny demokratické ústavnosti
    5) Dominantní ústavní modely
    6) Ústavněprávní vztahy a jejich druhy
    7) Subjekty ústavněprávních vztahů
    8) Předmět a obsah ústavněprávních vztahů
    9) Ústavní právo hmotné, procesní a sporné
    10) Interpretace ústavy a její specifika
    11) Realizace ústavy
    12) Soudní ochrana ústavnosti a její druhy
    13) Ústava jako „základní zákon“
    14) Ústava jako „produkt a právní rámec demokracie“
    15) Ústava jako „společenská smlouva“
    16) Ústava a veřejná moc v právním státě
    17) Ústava a její vztah principům suverenity lidu a svrchovanosti státu
    18) Ústava a demokratické formy vládnutí
    19) Ústava a mezinárodní právo
    20) Ústava a dělba moci
    21) Ústava a politický systém
    22) Způsoby přijímání a změny ústav
    23) Normativní struktura ústavy
    24) Rigidita a flexibilita ústavních norem
    25) Přirozené právo a demokratická ústavnost
    26) Ústava de iure a de facto
    27) Ústava hodnotově neutrální a hodnotově orientovaná
    28) Ústavodárná moc a její formy
    29) Ústavněprávní odpovědnost
    30) Právní stát ve významu formálním a materiálním
    31) Ústavní stát
    32) Vztah dělby moci k formě vlády, vládnutí a státu
    33) Pojem „státní orgán“, „státní zařízení“ a „státní služba“
    34) Pojem „pravomoc, působnost a příslušnost“ státního orgánu
    35) Lidská práva, jejich klasifikace a význam pro demokratickou ústavnost

    B

    1.) Ústavní právo ČR, jeho charakteristika a vztah k ostatním odvětvím práva
    2.) Vnitrostátní a nadstátní prameny české ústavnosti
    3.) Rysy a etapy čs. ústavního vývoje od roku 1918
    4.) Kontinuita a diskontinuita při vzniku samostatné ČR
    5.) Ústavní základy ČR, státní území, hranice a symbolika
    6.) Státní občanství ČR, jeho obsah, důsledky a vztah k občanství EU
    7.) Pojem „ústavní pořádek“, jeho klasifikace, podmínky změn a dopnění
    8.) Pojem „právní řád“ a pyramida právních norem podle Ústavy ČR
    9.) Ústava ČR, její subjekty, předmět, obsah a základní struktura
    10.) Základní principy Ústavy ČR, forma vlády, vládnutí a státu
    11.) Přímá a zastupitelská demokracie dle Ústavy ČR
    12.) Poměr mezinárodního a vnitrostátního práva dle Ústavy ČR před a po 1. 6. 2002
    13.) Mezinárodní smlouvy dle Ústavy ČR, jejich klasifikace, postavení a ústavní význam
    14.) Právo Evropské unie, jeho základní prameny a rysy
    15.) Vztah ústavního práva a práva EU, tzn. podmíněný přenos pravomocí
    16.) Koncepce dělby moci podle Ústavy České republiky
    17.) Parlament ČR - ústavní postavení a pozice v systému dělby moci
    18.) Ústavněprávní vztahy PS a Senátu
    19.) Prezident republiky - ústavní postavení a pozice v systému dělby moci
    20.) Ústavněprávní vztahy prezidenta a vlády
    21.) Pojem „veřejná správa“, její struktura a organizační principy
    22.) Obecné soudnictví v ČR - ústavní postavení, soustava a organizační principy
    23.) Ústavní soud ČR - ústavní postavení, organizace a pozice v systému dělby moci
    24.) Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka - ústavní postavení
    25.) Územní samospráva v ČR - ústavní postavení
    26.) Politické strany, jejich postavení a význam v ústavním systému ČR
    27.) Ústavní základy volebního práva, pojem a postavení „volebních zákonů“
    28.) Listina, její subjekty, předmět, obsah a struktura
    29.) Základní principy Listiny
    30.) Lidská a občanská práva - diferenciace
    31.) Práva osobní (hl. II odd. I. Listiny)
    32.) Práva politická v Listině
    33.) Práva hospodářská, sociální a kulturní
    34.) Práva národnostních a etnických menšin
    35.) Právo na soudní a jinou právní ochranu

    C

    1.) Komplexní ústavy Československa od roku 1918 - základní rysy
    2.) Formální a materiální postavení Ústavy ČR v ústavním pořádku
    3.) Kategorie „ústavních zákonů přijatých podle současné Ústavy“
    4.) Vnitrostátní proces schvalování prezidentských mezinárodních smluv
    5.) Mechanismus vnitrostátního působení práva EU a jeho principy
    6.) Ústavněprávní aspekty práva EU
    7.) Parlament ČR, jeho struktura a vnitřní organizace
    8.) Parlamentní právo procesní a jeho obsah
    9.) Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora a jejich procesní ochrana
    10.) Výbory a komise komor Parlamentu ČR
    11.) Poslanecký a senátorský klub
    12.) Fáze legislativního procesu
    13.) Ústavní základy volby prezidenta republiky
    14.) Ústavní odpovědnost vlády a její projevy
    15.) Pravomoci Ústavního soudu ČR
    16.) Závaznost nálezů Ústavního soudu, její formy a význam pro českou ústavnost
    17.) Ústavní postavení VÚSC (krajů), jejich orgány a vztah ke státu
    18.) Ústavní postavení ZÚSC (obcí), jejich vztah ke státu
    19.) Ústavní základy bezpečnosti ČR
    20.) Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému ČR
    ...
    ...
    ...