Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované zápočtové otázky - předmět Státověda
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 2 x |
| Velikost 0,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5228 |
| Poslední úprava 02.03.2015 |
Zobrazeno 1 065 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,0% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Státověda
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:23 stran
1. Důvodnost veřejné moci v dějinách
Veřejná moc, tedy autorita v každé společnosti je součástí vývoje světa.
Tato autorita má svoje motivy, postupy, způsoby a zákonitosti.
Tuto autoritu tedy zkoumáme v genetických aspektech i vývojových souvislostech.
V dějinách lidstva se s určitým vývojem, tedy sociálním začínaly projevovat různé ambice různých společenských skupin, které se týkaly zájmů ekonomických, mocenských, etnických, územních a jiných.
Zcela nepochybně se již v primitivních kmenech generuje potřeba dominantního postoje jedné osoby (popř. vybrané skupiny osob), potřeba společenské ochrany i expanze.
Představy společenských skupin byly a jsou opřené mnohdy o učení, ideologické či teologické doktríny, politické programy, deklarace apod.
Vývoj lidstva postupně prokázal, že zájmy a představy nejsou realizovatelné bez uplatnění autority.
Společenská autorita, jež má být schopna prosadit určité zájmy, se v dějinách neobešla bez určitého organizovaného ztvárnění, které lze nazvat veřejnou či také politickou mocí. Politická moc je fenoménem, který zpravidla dělí společnost na ovládající a ovládané.
Veřejná moc, která svůj původ neodvozuje od všeobecně uznávaného souhlasu obyvatelstva, je zpravidla mocí uchvatitelskou (usurpátorskou). Naopak veřejná moc, která je odvozena od všeobecného konsensu obyvatelstva, chrání individuální práva obyvatel je mocí demokratickou.
Pojem veřejná či politická moc je abstraktním pojmem, který v konkrétní podobě je hmatatelný jako organizovaný systém institucí nadaných mocenskými oprávněními.
Zvláštní pozici v systému pol. moci má stát.
Veřejná moc, tedy autorita v každé společnosti je součástí vývoje světa.
Tato autorita má svoje motivy, postupy, způsoby a zákonitosti.
Tuto autoritu tedy zkoumáme v genetických aspektech i vývojových souvislostech.
V dějinách lidstva se s určitým vývojem, tedy sociálním začínaly projevovat různé ambice různých společenských skupin, které se týkaly zájmů ekonomických, mocenských, etnických, územních a jiných.
Zcela nepochybně se již v primitivních kmenech generuje potřeba dominantního postoje jedné osoby (popř. vybrané skupiny osob), potřeba společenské ochrany i expanze.
Představy společenských skupin byly a jsou opřené mnohdy o učení, ideologické či teologické doktríny, politické programy, deklarace apod.
Vývoj lidstva postupně prokázal, že zájmy a představy nejsou realizovatelné bez uplatnění autority.
Společenská autorita, jež má být schopna prosadit určité zájmy, se v dějinách neobešla bez určitého organizovaného ztvárnění, které lze nazvat veřejnou či také politickou mocí. Politická moc je fenoménem, který zpravidla dělí společnost na ovládající a ovládané.
Veřejná moc, která svůj původ neodvozuje od všeobecně uznávaného souhlasu obyvatelstva, je zpravidla mocí uchvatitelskou (usurpátorskou). Naopak veřejná moc, která je odvozena od všeobecného konsensu obyvatelstva, chrání individuální práva obyvatel je mocí demokratickou.
Pojem veřejná či politická moc je abstraktním pojmem, který v konkrétní podobě je hmatatelný jako organizovaný systém institucí nadaných mocenskými oprávněními.
Zvláštní pozici v systému pol. moci má stát.
Klíčová slova:
legitimita
motivace
veřejná moc
odpovědnost
fyzická osoba
právní stát
Obsah:
- 1. Důvodnost veřejné moci v dějinách
2. Legitimita veřejné moci
3. Pojetí státu, různé aspekty pohledu
4. Periody ve vývoji státu
5. Motivace veřejné moci
6. Pojmové znaky státu
7. Pojetí funkcí státu
8. Vnitřní funkce státu
9. Vnější funkce státu
10. Obsah funkce „služeb veřejného zájmu“
11. Obsah funkce „regulačně normativní“
12. Pojetí forem státu
13. Stát jednoduchý
14. Stát regionalizovaný
15. Stát automatizovaný
16. Typy autonomií
17. Dělba působnosti ve federaci
18. Modely federalismu
19. Nadnárodní veřejná moc
20. Vertikální dělba moci (národní a nadnárodní)
21. Mocenská povaha Evropské unie
22. Podstata federativního státu
23. Podstata územní samosprávy (autonomie)
24. Podstata vztahu „národ a stát“
25. Co se míní „formou vládnutí“
26. Autoritářské formy vládnutí
27. Typy autokracií
28. Demokracie jako vládnutí.
29. Co znamená parlamentní demokracie
30. Vztah politických stran a veřejné moci.
31. Typy volebních systémů
32. Typy přímé demokracie
33. Typy samosprávy
34. Obsah dělby moci ve státě
35. Dělba moci ve vývoji
36. Politické strany a dělby moci
37. Obsah volebního procesu
38. Co je forma vlády
39. Smysl dělby moci ve státě
40. Jaké typy formy vlády rozeznáváme
41. Co znamená „soutěžní demokracie“
42. Co to je parlamentní forma vlády
43. Co to je prezidentský systém formy vlády
44. Ústava a právní status veřejné moci
45. Vývoj koncepcí lidských práv
46. Deklarace lidských práv - obsah a význam
47. Práva „člověka“ a práva „občana“
48. Evropské pojetí lidských práv
49. Soudový stát a povinnosti občanů
50. Ústava a fyzická osoba
51. Mocenská povaha práva
52. Právní systém jako prvek moci
53. Tvorba práva veřejnou mocí
54. Ústava jako regulace moci
55. Pojetí ústavodárné moci.
56. Ochrana ústavy
57. Ústavní modely.
58. Veřejná moc a fyzická osoba
59. Obsahu katalogu lidských práv
60. Veřejná moc a ochrana lidských práv
61. Klasifikace práv a svobod
62. Podstata odpovědnosti veřejné moci
63. Obsah odpovědnosti státu
64. Důsledky odpovědnosti veřejné moci
65. Satisfakce činěná veřejnou mocí
66. Kontrolní moc v soustavě veřejné moci
67. Pojetí právního státu
68. Veřejná funkce spravedlnosti
69. Co je státní orgán
70. Co je státní zařízení
71. Co je státní mechanismus
72. Jaké jsou druhy státních orgánů
73. Pravomoc státního orgánu
74. Působnost státního orgánu (charakteristika)
75. Věcná působnost státního orgánu
76. Územní působnost státního orgánu
77. Funkční působnost státního orgánu
78. Co je příslušnost státního orgánu
79. Podstata státní služby
80. Normotvorná funkce státu jako proces
81. Výkonná funkce státu jako proces
82. Obsah veřejné funkce výkonu spravedlnosti
83. Soudní systémy
84. Status soudce
85. Správní soudnictví
86. Úloha a modely ústavního soudnictví
87. Pravomoci ústavních soudů
88. Co to je „spravedlivý proces“
89. Principy organizace soudní moci
90. Podmínky soudcovské nezávislosti