Popis:
		1. Pojem a zvláštnosti mezinárodního práva
 Mezinárodní právo je soubor právních pravidel upravujících chování států a jiných subjektů mezinárodního práva v jejich mezinárodních vztazích. Stanoví způsoby chování, které jsou nezbytné ke spořádanému soužití lidí na této planetě a které nejsou upraveny ve vnitrostátním právu. „Mezinárodní právo“ je tradiční název, který se vžil a používá se => jde o právo mezi subjekty mezinárodního práva. Je to novodobý název (starý asi 200 let), původně se hovořilo o právu národů.
 Historie -> předpokladem vzniku je existence rovných subjektů, formuje se v 17. století, hlavním předělem byla 1. světová válka.
 Zvláštnosti mezinárodního práva:
• normotvůrce je zároveň adresátem
• decentralizovaný výkon donucovacích pravomocí
• není zde nadřazená soudní moc
• právo částečně nepsané -> roste význam smluv
• především hmotné právo
2. Vztah mezinárodního práva a mezinárodní politiky
 Mezinárodní politika je výsledkem vzájemného působení zahraničních politik všech států, které prosazují své zájmy, svá hlediska. Např. v 19. století přinesla Evropě relativně dlouhé období míru politika rovnováhy. Mezinárodní politika má několik nástrojů - diplomacie, propaganda, zbrojení, válka,… a taktických prostředků - vytváření aliancí, imperialismus,…
 Mezinárodní právo se často utváří z mezinárodněpolitické praxe států -> jakmile norma vznikne, působí zpětně. MP je i užitečným nástrojem mezinárodní politiky (když ho lze využít), nebo překážkou (brání-li dosažení cíle). Vliv mezinárodního práva na skutečné chování států trvale roste -> dodržovat MP se stává pro státy potřebou, dodává důvěryhodnost. Porušením se státy vystavují kritice, sankcím,…
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  mezinárodní právo
		  		  imperativní normy
		  		  odpovědnost
		  		  donucení
		  		  sankce
		  		  společenství států
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1. Pojem a zvláštnosti mezinárodního práva
 2. Vztah mezinárodního práva a mezinárodní politiky
 3. Předmět mezinárodního práva veřejného a soukromého
 4. Vývoj a dnešní význam nauky mezinárodního práva
 5. Tradiční a soudobé mezinárodní právo
 6. Stát jako subjekt mezinárodního práva
 7. Postavení jiných subjektů než států v soudobém mezinárodním právu
 8. Pojem a druhy pramenů mezinárodního práva
 9. Mezinárodní smlouvy a obyčej jako základní prameny mezinárodního práva
 10. Pomocné prameny mezinárodního práva
 11. Důvody závaznosti mezinárodního práva
 12. Druhy pravidel mezinárodního práva
 13. Imperativní normy (ius cogens) v mezinárodním právu
 14. Význam zásad mezinárodního práva a jejich kodifikace
 15. Zásady mezinárodního ekonomického práva
 16. Poměr mezinárodního práva k právu vnitrostátnímu
 17. Progresivní rozvoj mez. práva a jeho kodifikace, orgány a formy jejich realizace
 18. Hlavní dosavadní výsledky kodifik. úsilí v OSN a jiných mezinárodních organizacích
 19. Pojem a druhy mezinárodní odpovědnosti
 20. Obsah odpovědnosti států a její realizace
 21. Donucení v mezinárodním právu a jeho formy
 22. Sankce v mezinárodně organizovaném společenství států
 23. Pojem a druhy států z hlediska mezinárodního práva
 24. Vznik a zánik států, jejich právní důsledky
 25. Uznání státu
 26. Uznání vlády
 27. Formy jurisdikce a imunita z jurisdikce
 28. Extradice podle mezinárodního práva
 29. Sukcese států
 30. Státní občanství, jeho nabývání a zánik
 31. Dvojí státní občanství, postavení bezdomovců a uprchlíků
 32. Vývoj mezinárodně právní ochrany lidských práv
 33. Evropský systém ochrany lidských práv
 34. Azyl v mezinárodním právu
 35. Pojem státního území, jeho nabývání a ztráta
 36. Právní režim mezinárodních řek
 37. Právní režim pobřežního moře
 38. Právní režim volného moře
 39. Právní režim výlučné ekonomické zóny a kontinentálního šelfu
 40. Právní režim Arktidy
 41. Právní režim Antarktidy
 42. Právní režim vzdušného prostoru
 43. Právní režim kosmického prostoru, Měsíce a jiných nebeských těles
 44. Vývoj mezinárodněprávní ochrany životního prostředí
 45. Státní orgány pro zahraniční styky
 46. Zahraniční mise států
 47. Diplomatické výsady a imunity
 48. Úloha konsulů, jejich výsady a imunity
 49. Pojem a druhy mezinárodních smluv
 50. Vznik mezinárodních smluv
 51. Výhrady k mezinárodním smlouvám
 52. Výklad mezinárodních smluv
 53. Ukončení a pozastavení platnosti mezinárodních smluv
 54. Úloha a zásady řízení mezinárodních konferencí
 55. Pojem a druhy mezinárodních organizací
 56. Organizace systému OSN
 57. Zásady Charty OSN
 58. Hlavní orgány OSN, jejich složení, pravomoci a způsoby rozhodování
 59. Systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN
 60. Mírové operace OSN
 61. Individuální a kolektivní sebeobrana podle Charty OSN
 62. Prostředky pokojného řešení mezinárodních sporů
 63. Arbitráž a smírčí řízení v mezinárodním právu
 64. Organizace Mezinárodního soudního dvora OSN
 65. Pravomoc Mezinárodního soudního dvora OSN
 66. Rada Evropy
 67. Evropská společenství (Evropská unie)
 68. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
 69. Organizace Severoatlantické smlouvy
 70. Regionální organizace (OAS, OAJ, LAS)
 71. Zákaz použití síly a hrozby silou v soudobém mezinárodním právu
 72. Zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v soudobém MP
 73. Definice agrese
 74. Vývoj kodifikace práva ozbrojených konfliktů
 75. Vývoj a současná úprava ochrany obětí ozbrojených konfliktů (mezinárodní humanitární právo)
 76. Počátek a ukončení válečného stavu
 77. Zakázané způsoby a prostředky vedení ozbrojeného konfliktu
 78. Neutralita za ozbrojeného konfliktu
 79. Trvalá neutralita států
 80. Demilitarizace a neutralizace částí státního území a zeměpisných oblastí