Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované otázky k zápočtu ze Státovědy

«»
Přípona
.doc
Typ
vypracované otázky
Stažené
2 x
Velikost
0,1 MB
Jazyk
český
ID projektu
8590
Poslední úprava
30.08.2016
Zobrazeno
1 005 x
Autor:
katerina.loumova
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1. důvodnost veřejné moci

Zájmy a představy nejsou realizovatelné bez uplatnění autority. Společná autorita se obvykle neobešla bez určitého organizovaného ztvárnění, které můžeme nazývat politickou nebo veřejnou mocí.
Politická moc dělí společnost na ovládající a ovládané. V demokratickém systému směřuje ve prospěch většiny při respektování práv menšiny.
Přirozenou autoritou rozumíme podporu panovníka, využívání ideologií, náboženství apod. Veřejná moc bez podpory obyvatelstva je totalitní, diktátorská.
Veřejná moc je organizovaný systém institucí s mocenským oprávněním.
Veřejná moc je schopnost vnutit vůli vyjadřující veřejný zájem jednotlivcům, sociálním skupinám a celé společnosti.
Veřejná moc je zejména státní moc, disponují jí však i nestátní, veřejnoprávní korporace (obec, kraje, profesní komory, VŠ).
Výkon veřejné moci provádějí orgány veřejné moci, avšak pouze na základě a v mezích zákona.

2. pojetí státu

Veřejná moc má podobu státu. Stát je typem organizované autority, která maj určitou strukturu.
Stát je tedy nástroj (instituce) společnosti, jehož základním úkolem je zajišťovat její soudržnost. Úloha státu spočívá v tom, že vytváří závazná pravidla života ve společnosti - právní normy, že dohlíží na jejich dodržování a postihuje jejich porušování.
Další úlohou státu je chránit mír, pořádek a bezpečnosti - úloha spočívá v povinnosti bránit stát před vnějšími nepřáteli. Stát je určitý celek či systém, který sestává z jednotlivých částí, jimiž jsou různé státní orgány, úřady, ústavy a zařízení.
Stát disponuje mocí. Moc je společenský vztah, z něhož jednomu jeho účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco druhému účastníkovi, tomu z něho plynou povinnosti.
Stát disponuje určitou mocí ve vztahu k obyvatelstvu, které se nalézá na jeho území.
V demokracii je zdrojem moci lid a existuje zde dělba moci - moc zákonodárná, výkonná a moc soudní. Stát lze posuzovat z mnoho pohledů - geograficky, sociologicky, politicky, theologicky atd.

Klíčová slova:

veřejná moc

funkce státu

forma vládnutí

ústava

fyzická osoba

odpovědnost

mechanismus

soudní moc



Obsah:
  • 1) důvodnost veřejné moci v dějinách
    2) pojetí státu, různé aspekty pohledu
    3) pojmové znaky státu
    4) pojetí funkcí státu
    5) vnitřní funkce státu
    6) vnější funkce státu
    7) obsah funkce „služeb veřejného zájmu“
    8) obsah funkce „Regulativní“
    9) podstata federativního státu
    10) podstata územní samosprávy (autonomie)
    11) podstata vztahu „národ a stát“
    12) co se míní „formou vládnutí“
    13) co znamená parlamentní demokracie
    14) vztah politických stran a veřejné moci
    15) typy volebních systémů
    16) typy přímé demokracie
    17) typy samosprávy
    18) co je to forma vlády
    19) smysl dělby moci ve státě
    20) jaké typy formy vlády rozeznáváte
    21) co znamená „soutěžní demokracie“
    22) co je to parlamentní forma vlády
    23) co je to prezidentský systém formy vlády
    24) ústava a právní status veřejné moci
    25) ústava a fyzická osoba
    26) veřejná moc a fyzická osoba
    27) obsah katalogu lidských práv
    28) veřejná moc a ochrana lidských práv
    29) klasifikace práv a svobod
    30) podstata odpovědnosti veřejné moci
    31) pojetí právního státu
    32) veřejná funkce spravedlnosti
    33) co je státní orgán
    34) co je státní zařízení
    35) co je státní mechanismus
    36) jaké jsou druhy státních orgánů
    37) co je příslušnost státního orgánu
    38) pravomoc a působnost státního orgánu
    39) podstata státní služby
    40) normotvorná funkce státu jako proces
    41) výkonná funkce státu jako proces
    42) obsah veřejné funkce výkonu spravedlnosti
    43) co je to „spravedlivý proces“
    44) principy organizace soudní moci
    45) podmínky soudcovské nezávislosti