Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované otázky k zápočtu z předmětu Teorie práva

«»
Přípona
.doc
Typ
vypracované otázky
Stažené
1 x
Velikost
0,3 MB
Jazyk
český
ID projektu
8480
Poslední úprava
08.08.2016
Zobrazeno
1 313 x
Autor:
dana.lapackova
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1. Pojem práva; právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené
Pojem právo nelze vymezit jednoduchým způsobem. Jedná se o multidimenzionální fenomén, který může být zkoumán ve více rovinách (aspektech). Nelze jej definovat pomocí jediné definice, neboť se jedná o polysémní (vícevýrazový) výraz.

Právo může být zkoumáno zejména:
v rovině normativní (jako systém pravidel regulujících chování lidí)
v rovině sociální ( jako systém společenských vztahů determinující obsah těchto pravidel a zároveň výsledek normativní regulace)
v rovině axiologické ( z hlediska hodnot, které jsou v normativní regulaci zprostředkovány)
v rovině mocenské ( jako prostředek realizace státní politiky, respektive mezinárodní politiky)
v rovině informační ( jako nositel informací pro adresáty norem)

Objektivní právo
Rozumí se jím právo v normativním smyslu - souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznávaných státem (respektive mezinárodním společenstvím států). Právní normy se vyznačují formální účinností, jsou obsaženy v oficiálních, státem uznaných pramenech práva. Takto vymezené právo je objektivním pozitivním právem. Právo jako systém norem lze chápat vskutku jako určitou část objektivní reality, do níž jednotlivé právní subjekty ( PO, FO, orgány veřejné moci) vstupují. Právo představuje součást společenského prostředí, v němž žijí a působí (subjekty).
Významnou součástí takto chápaného objektivního práva jsou i právní principy. Odlišují se od právních norem, a to jak mírou obecnosti tak i specifickým významem a způsobem použití v právním systému. Působí však rovněž regulativně (preskriptivnost) jako právní normy a jsou uznávány i ze strany státu.

Subjektivní právo
Představuje možnost chování, zaručenou právním subjektům objektivním právem. Nakolik tato možnost chování je státně mocensky uznána a zaručena, představuje subjektivní pozitivní právo. Struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající právní povinnosti jiného právního subjektu. Právní povinnost je možno vymezit jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce.
Významný je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva.

Právo lze dále dělit na:
» právo veřejné (normy práva veřejného upravují také vztahy ve společnosti, v nichž stát s jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou uloženy povinnosti -> např. trestní, finanční, správní)
» právo soukromé (normy práva soukromého upravují takové vztahy ve společnosti, v nichž je rovné postavení účastníků, a to i tehdy, když je jedním z účastníků stát. -> např. občanské, obchodní, rodinné)
» právo hmotné ( úprava podstaty - např. v trestním právu - co je trestný čin, sankce apod.)
» právo procesní (upravuje procesní postup - např. trestní, občanský S.Ř.)

Klíčová slova:

teorie práva

pojmy

právní akty

normativní smlouvy

prameny práva

obyčejové právo



Obsah:
  • 1. Pojem práva; právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené
    2. Pojem a druhy pramenů práva
    3. Normativní právní akty - ústavní zákony, ústava, zákony a kodexy, prováděcí předpisy, vnitřní předpisy
    4. Obyčejové právo - právní obyčeje a zvyklosti
    5. Právní precedenty - soudcovské právo
    6. Normativní smlouvy
    7. Prameny práva ČR
    8. Pojem a struktura právních norem
    9. Druhy právních norem
    10. Časová,vprostorová a osobní působnost právních norem
    11. Jednota práva, kritéria a členění práva na právní odvětví, právní instituty
    12. Právo mezinárodní a právo vnitrostátní, evropské (komunitární) právo
    13. Právo veřejné a soukromé
    14. Právo hmotné a právo procesní
    15. Subjektivní právo a právní povinnosti
    16. VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK SUBJEKTIVNÍCH PRÁV A PRÁVNÍCH POVINNOSTÍ (PRÁVNÍ TITULY)
    17. právní subjektivita, druhy subjektů práva
    18. druhy právní způsobilosti
    19. Aplikace práva orgány veřejné moci
    20. Akty aplikace práva a jejich klasifikace
    21. Subjekty interpretace práva
    22. Metody interpretace práva
    23. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost
    24.Klasifikace deliktů a právní odpovědnosti
    25. Legalita a legitimita, právní stát
    26. Vztah práva a státu; doktrína právního státu a doktrína „rule of law“
    27. Demokratický právní stát
    28. Základní práva a svobody a jejich ochrana
    29. Antinomie právního státu a totálního (totalitního) státu
    30. Státoprávní záruky právního státu, dělba moci