Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Ústavní právo a státověda - vypracované otázky
«»
| Přípona .docx |
Typ vypracované otázky |
Stažené 8 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8490 |
| Poslední úprava 15.08.2016 |
Zobrazeno 1 190 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
91,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní právo a státověda
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:37 stran
A: 1 Stát a jeho základní historická etapizace
Stát:
Podstata státu se v literatuře chápe dvojím způsobem: jako filozofická kategorie (zvláštní společenský jev) a jako mocensko právní kategorie (potstat státní moci). Stát je zvláštní institut společnosti. Je odlišný od jiných společneských jevů.
Stát je tedy abstraktní vývojová kategorie , která měla svoje apriorní (předem dané, nezávislé na zkušenosti) zrození a dále postupně několik tiscíciletí vývoj v lidském společenství. Stát vzniká ve společnosti, ale určitým způsobem se z ní vyčleňuje, oscizuje se a je schopen stát nad ní.
Charakter státu: Stát je předevsím sdružení lidí - společnost, vycházející z nezbytnosti žít společně na určitém území (ve státních hranicích) a kooperace vyžadující regulaci společné činnnosti, vztahů lidí a jejich skupin, které mají shodné a rozdílné zájmy. V tom spočívá charakter státu jako politického společenství.
Stát je typem organizace v určité společnosti a v určité zemi. Stát je jedinou univerzální organizací v zemi - administrativně územní členění. Obyvatlestvo je registrováno podle místa bydliště. Občané jsou členem této organizace - občanská právaa povinnosti. Totéž se týká i nestátních subjektů- právnické osoby atd.
Stát:
Podstata státu se v literatuře chápe dvojím způsobem: jako filozofická kategorie (zvláštní společenský jev) a jako mocensko právní kategorie (potstat státní moci). Stát je zvláštní institut společnosti. Je odlišný od jiných společneských jevů.
Stát je tedy abstraktní vývojová kategorie , která měla svoje apriorní (předem dané, nezávislé na zkušenosti) zrození a dále postupně několik tiscíciletí vývoj v lidském společenství. Stát vzniká ve společnosti, ale určitým způsobem se z ní vyčleňuje, oscizuje se a je schopen stát nad ní.
Charakter státu: Stát je předevsím sdružení lidí - společnost, vycházející z nezbytnosti žít společně na určitém území (ve státních hranicích) a kooperace vyžadující regulaci společné činnnosti, vztahů lidí a jejich skupin, které mají shodné a rozdílné zájmy. V tom spočívá charakter státu jako politického společenství.
Stát je typem organizace v určité společnosti a v určité zemi. Stát je jedinou univerzální organizací v zemi - administrativně územní členění. Obyvatlestvo je registrováno podle místa bydliště. Občané jsou členem této organizace - občanská právaa povinnosti. Totéž se týká i nestátních subjektů- právnické osoby atd.
Klíčová slova:
historická etapizace
národní stát
funkce státu
odpovědnost
státní moc
lidská práva
Obsah:
- A1: Stát a jeho základní historická etapizace
A2: Teorie vzniku a původu států
A3: Způsoby vzniku a zániku států str. 44,45
A4: Národní stát
A5: Právní stát ve významu formálním a materiálním
A6: Sociální stát a jeho typologie
A7: Pojmové znaky státu
A8: Pojem veřejná moc
A9: Mezistátní spolupráce, nadstátní integrace a autorita
A10: Vnější funkce státu
A11: Vnitřní funkce státu
A12: Forma státu
A13: Forma vládnutí
A14: Forma vlády
A15: Dělba moci
A16: Státní orgán, státní zařízení a státní služba
A17: Samospráva, její druhy a vztah ke státu
A18: Opovědnost veřejné moci
A19: Kontrola veřejné moci
A20 Evropská unie a její základní organizační pojetí
A21: Ústava jako ,,základní zákon“, její vývoj a obsah
A22: Dominantní ústavní modely
A23: Ústava jako produkt a právní rámec demokracie
A24: Základní principy demokratických ústav
A25: Lidská práva, jejich historické souvislosti a klasifikace
A26: Vnitrostátní a nadstátní mechanismy ochrany lidských práv
A27: Politické strany, jejich úloha a vztah k veřejné moci
A28: Systém politických stran a jeho typy
A29: Volby, jejich druhy a funkce a principy
A30: Volební systémy a jejich druhy