Pravidla pro sestavení umělého chrupu

Využíváme koncepci oboustranně vybalancované okluze. Vyskytuje se v abradovaných skusech. Vzniká kontakt mnoha plošek zubů ve funkční oblasti pohybů DČ. Tento typ se užívá u celkových náhrad jako stabilizující prvek okluze.

ZÁKLADNÍ STATICKÁ PRAVIDLA
stavět umělé zuby tak, aby se žvýkací tlak promítal přímo na vrchol alveolárního hřebene
zuby se staví na osu, která je oběma bezzubým čelistem společná (tzn. Na interalveolární osu) - zajištění příčné stability protézy. (toto pravidlo můžeme porušit z estetických důvodů, ale pouze ve FÚ)
podélnou stabilitu protézy zajistíme tím, že podélné zakřivení umělého chrupu bude sledovat podélné zakřivení dolního alveolárního hřebene

Zuby při funkci se po sobě posunují, a proto je třeba zajistit jejich nerušený kontakt v rozsahu skutečných artikulačních pohybů - volné artikulační pole (asi 1 mm všemi směry). V LÚ je to dáno pečlivým sestavením zubů podle artikulačních pravidel. Ve FÚ by při posunech řezacích hran DŘ po palatinálních ploškách HŘ docházelo k páčení - poruch stability protézy. Proto se při stavění řezáků mezi nimi nechá asi 1 mm horizontální mezera.

Pokud je sklon IO k vertikále větší jak 20°, stavíme laterální zuby do zkříženého skusu.

Každý zub s výjimkou DSŘ a posledních M (7) má dva antagonisty. OP má být kolmá na IO.