Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Otázky pro ústní část zkoušky ze základů Teorie práva po 2.semestru:
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 3 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 3565 |
| Poslední úprava 09.06.2014 |
Zobrazeno 1 730 x |
Autor: eliseus |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
3 Kreditů - kvalita:
99,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta právnická
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Teorie práva
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:41 stran
1. Různé přístupy k právu, právo objektivní a subjektivní, právo pozitivní a přirozené.
1. přirozenoprávní přístup (iusnaturalismus)
- pochází již z antické řecké filosofie
- přístup dualistický v tom smyslu, že rozlišuje právo dané, tj. vytvořené státem nebo státem uznáno a právo přirozené, které je na daném právu nezávislé
- iusnaturalismus má své nevýhody, existuje totiž pluralita přístupů k tomu ,co je legitimní
- klíčovým pojmem legitimita (je právo ospraveditelné)
- přirozené právo různé koncepce
a) teologická (daná bohem, ius divinum, lex eterna) - právo je výrazem božího záměru,boží vůle. Jde o nejstarší koncepci. Boží právo je lidmi nepostižitelné, je pouze zprostředkováno (např. zjevením), proto chování lidí bude ve svém důsledku podrobeno božímu soudu, kde se teprve ukáže, zda se lidé chovali správně. Ve 13. stol. Formuloval zákl. Zásady této teorie Tomáš Akvinský (tomismus). Produktem tohoto přístupu je tzv. Poddanská smlouva, kterou uzavřel Bůh s lidmi. Ta určuje hiearchii lidí, ti si jsou rovni pouze před Bohem, v reálném světě je přirozená nerovnost (páni vs. poddaní), člověk plní boží poslání
b) naturalistická (zdroj přirozených práv za produkt, ius naturae) - usiluje o odbožštění, vznikla v 16. stol., snaží se o teistický až ateistický přístup. Přirozené právo by existovalo i bez boží vůle, protože v přírodě jsou zákony, které se musí
1. přirozenoprávní přístup (iusnaturalismus)
- pochází již z antické řecké filosofie
- přístup dualistický v tom smyslu, že rozlišuje právo dané, tj. vytvořené státem nebo státem uznáno a právo přirozené, které je na daném právu nezávislé
- iusnaturalismus má své nevýhody, existuje totiž pluralita přístupů k tomu ,co je legitimní
- klíčovým pojmem legitimita (je právo ospraveditelné)
- přirozené právo různé koncepce
a) teologická (daná bohem, ius divinum, lex eterna) - právo je výrazem božího záměru,boží vůle. Jde o nejstarší koncepci. Boží právo je lidmi nepostižitelné, je pouze zprostředkováno (např. zjevením), proto chování lidí bude ve svém důsledku podrobeno božímu soudu, kde se teprve ukáže, zda se lidé chovali správně. Ve 13. stol. Formuloval zákl. Zásady této teorie Tomáš Akvinský (tomismus). Produktem tohoto přístupu je tzv. Poddanská smlouva, kterou uzavřel Bůh s lidmi. Ta určuje hiearchii lidí, ti si jsou rovni pouze před Bohem, v reálném světě je přirozená nerovnost (páni vs. poddaní), člověk plní boží poslání
b) naturalistická (zdroj přirozených práv za produkt, ius naturae) - usiluje o odbožštění, vznikla v 16. stol., snaží se o teistický až ateistický přístup. Přirozené právo by existovalo i bez boží vůle, protože v přírodě jsou zákony, které se musí
Klíčová slova:
právo
koncepce
stát
legislatíva
právní norma
Obsah:
- 1. Různé přístupy k právu, právo objektivní a subjektivní, právo pozitivní a přirozené.
2. Obecné a specifické rysy právních norem, jejich struktura.
3. Druhy právních norem.
4. Věcná, osobní, prostorová a časová působnost právních norem.
5. Formální určitost právních norem - tzv. prameny práva.
6. Tvorba právních norem (konvenční, konsensuální a imperativní forma vzniku právních norem). Legislativní proces, soudcovské právo.
7. Právní řád České republiky.
8. Právo a kultura, právní kultura, typy právní kultury, právní komparatistika.
9. Subjekty práva.
10. Systém právních norem a jeho struktura. Právo soukromé a veřejné, hmotné a procesní, vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, komunitární právo.
11. Interpretace v právu. Subjekty interpretace. Metody interpretace. Argumentace a dokazování.
12. Realizace práva - pojem, formy, stádia realizace právních norem. Chování v souladu s právem (secundum legem, praeter legem) a protiprávní (contra legem).
13. Vznik , změna a zánik právního vztahu (tzv. právní skutečnosti).
14. Subjektivní práva a právní povinnosti, význam zákl. subj. práv. Výkon práva, možnosti omezení výkonu subjektivních práv.
15. Subjekty a objekty právních vztahů, druhy právních vztahů.
16. Porušení právní povinnosti a jeho následky, právní odpovědnost.
17. Právní ochrana subjektivních práv (právo na spravedlivý proces), význam soudní ochrany, jiné subjekty právní ochrany, právní pomoc - advokacie.
18. Aplikace právních norem (pojem, stádia procesu aplikace, akty aplikace práva, náprava vadných aktů aplikace). Základní rozdíly mezi jednotlivými druhy aplikace právních norem.
19. Právo a stát (formální a materiální sepětí práva a státu). Právo a veřejná moc. Historický proces formování právního státu. Problematika legitimity a legality.
20. Soudobý demokratický právní stát. Vázanost státu právem, význam lidských práv, dělba státní a veřejné moci, právní a mimoprávní záruky právního st
Zdroje:
- 1. Základní povinná učebnice
- V. Knapp, Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995
- 2. Učebnice, mající doplňující a rozšiřující charakter:
- a) Boguszak J., Čapek J., Teorie práva, Codex, Praha 1997.
- b) Harvánek J. a kol., Právní teorie. Iuridica Brunensia, Brno 1998.
- c) Gerloch A., Zoubek V. a kol., Základy teorie práva a právního státu, 3. vydání, Policejní akademie, Praha 1996 (resp. pozdější dotisky)
- d) Knapp V., Gerloch A., Právní propedeutika, ZČU Plzeň 1994
- e) Veverka V., Boguszak J., Čapek J., Základy teorie práva a právní filosofie, Codex, Praha 1996
- f) Prusák J., Teória práva, PF UK, Bratislava 1995
- g) Weinberger O., Norma a instituce, Iuridica Brunensia, Brno 1995
- 3. Doporučená literatura
- viz seznam v učebnici V. Knappa, str. XV., str. 229-236