Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 628   projektů
0 nových

Otázky ke zkoušce z Teorie práva

«»
Přípona
.doc
Typ
vypracované otázky
Stažené
0 x
Velikost
0,2 MB
Jazyk
český
ID projektu
8599
Poslední úprava
30.08.2016
Zobrazeno
307 x
Autor:
katerina.loumova
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1. Pojem práva; právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené.

Právo je nezbytné. Kde je společnost, je i právo. Společnost nemůže žít bez řádu a pravidel. Právo snižuje míru chaosu (entropie) ve společnosti, stabilizuje poměry. Ale to jen v tom případě, pokud je samo relativně stabilní a pokud se dodržuje. Každá revoluce, byť provázená chaosem, vytvořila nový řád. Právo je také ovlivňováno vývojem společnosti (spontánně se vyvíjí i přirozené právo) => věci nelze vracet zpět.

Pojem právo nelze jednoduše vymezit. Jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.

Můžeme říci, že právo je souhrn právních norem (pravidel pro chování lidí), je vynutitelné státní mocí a je obecně závazné.
• právo objektivní - souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem, jsou v oficiálních, státem uznaných pramenech práva
• právo subjektivní - možnost chování zaručená právním subjektům objektivním právem, nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce. významný je rozdíl mezi subjektivním právem a vlastním chováním v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
• právo přirozené (ius naturale) - existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti. Předchází pozitivní právo (je prepozitivní).
• právo pozitivní (ius pozitivum) - je dané státem, je to právo platné. Pozitivisté rozlišují právo a morálku. Utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo. Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. že protiprávní jednání je postihováno.

Klíčová slova:

pojem práva

obyčejové právo

právní normy

hmotné právo

právní způsobilost

metodologie

legalita

legitimita



Obsah:
  • 1.Pojem práva; právo objektivní a právo subjektivní; právo pozitivní a právo přirozené.
    2.Pojem a druhy pramenů práva.
    3.Normativní právní akty; ústavní zákony, ústava, zákony a kodexy, prováděcí předpisy; vnitřní předpisy.
    4.Obyčejové právo; právní obyčeje a zvyklosti.
    5.Právní precedenty; soudcovské právo.
    6.Normativní právní smlouvy.
    7.Prameny práva České republiky. Prameny evropského práva.
    8.Pojem a struktura právních norem.
    9.Druhy právních norem.
    10.Časová, prostorová a osobní působnost právních norem.
    11.Jednota práva; kriteria členění práva na právní odvětví, právní instituty.
    12.Právo mezinárodní a právo vnitrostátní.
    13.Evropské právo a jeho členění.
    14.Právo veřejné a právo soukromé.
    15.Právo hmotné a právo procesní.
    16.Subjektivní práva a právní povinnosti.
    17.Vznik, změna a zánik subjektivních práv a právních povinností (právní tituly).
    18.Právní subjektivita; druhy subjektů práva.
    19.Druhy právní způsobilosti.
    20.Aplikace práva orgány veřejné moci.
    21.Akty aplikace práva a jejich klasifikace.
    22.Pojem a funkce interpretace práva. Závaznost a významnost interpretačních závěrů v oblasti práva.
    23.Metodologické direktivy interpretace práva; základy právní argumentace.
    24.Subjektivní a objektivní právní odpovědnost.
    25.Klasifikace deliktů a právní odpovědnosti.
    26.Vztah práva a státu; doktrína právního státu a doktrína „rule of law“.
    27.Demokratický právní stát.
    28.Základní práva a svobody a jejich ochrana.
    29.Legalita a legitimita, právní stát. Právní záruky ústavnosti a zákonnosti.
    30.Státoprávní záruky právního státu; dělba moci.