Občanské právo hmotné - vypracované zkouškové otázky

1. Pojem a předmět občanského práva

Pojem
občanské právo je soubor právních pravidel, která vymezují osobní a majetkový status subjektů (osob), upravují základní vlastnické poměry ve společnosti, právní principy, kterými se řídí fyzické a právnické osoby ve svých vzájemných osobních a majetkových vztazích založených na vzájemně rovném postavení, jakož i právní prostředky vzniku, zániku a změny práv z těchto vztahů.
veřejné právo (správní, ústavní, trestní a procesní) - rozhodující právní akty orgánů veřejné moci (správní akty, úřední rozhodnutí,…).
soukromé právo (občanské, obchodní, pracovní, rodinné, práva duševního vlastnictví - autorské právo a mezinárodní právo soukromé) je založeno na =rovnosti= účastníků ->
- nelze jednostranně jinému účastníku ukládat povinnosti, nebo zřizovat práva;
- konflikty nelze rozhodovat bez dohody s druhým,
- spory řeší soud;
- autonomie vůle - sám si rozhoduji, zda se zavážu, nebo na sebe vezmu nějaké oprávnění
rozlišování práva veřejného a soukromého - několik teorií - např.:
- zájmové hledisko - právo soukromé respektuje míru svobody jednotlivce, právo veřejné je zaměřeno na ochranu věcí veřejných
- mocenské hledisko - buď jde o vztahy nadřízenosti a podřízenosti, nebo rovnosti:
1. nelze jednostranně uložit povinnost
2. nemo iudex in causa sua
3. čtveřice vzájemnosti práv a povinností
4. dovoleno vše, co není zakázáno
- organická teorie (teorie subjektů) - členství ve „veřejném svazu“ (Jestliže se alespoň jeden subjekt právního vztahu stal jeho subjektem z důvodu výkonu funkce veřejného svazu anebo z důvodu svého členství ve veřejném svazu, jde o právo veřejné. Stal-li se subjektem PV nezávisle na svém charakteru veřejného svazu, jde o právo soukromé.)