Popis:
		1. Počátky slovního dorozumívání, vývoj jazyků, jazyk jako nástroj komunikace.
a) potřeba dorozumívání se
b) potřeba výměny informací
c) potřeba sdílení zkušeností
d) potřeba vzdělávání a výchovy nové generace + předávání získaných poznatků
2. Řecká orální kultura, Platon, Sokrates.
Schopnost působit silou slova byla vysoce oceňovanou hodnotou v období antických počátků evropské vzdělanosti.
Vypravěč byl uznávanou autoritou - umí veřejně promluvit, vystoupit s radou, zaujmout, získat všeobecný souhlas a obdiv.
Rétorika (definice):
a) umění ovládnout slovo (logos) a současně také oborem, který se nad různými možnostmi užití logu racionálně zamýšlí, postihuje jejich zákonitosti a pokouší se je kodifikovat prostřednictvím uspořádaného souboru pravidel.
b) není každá řečová činnost, ale jenom ta, jíž jde o ovlivnění auditoria, s využitím těch okolností, které řeč doprovázení, zásady je možné si v průběhu učení osvojit.
c) řečnictví, učení, jak krásně mluvit, zpracovává metodu přípravy, přednesu, zpětné vazby s publikem. Studium jakékoli přesvědčovací řeči.
Rétorika vychází ze dvou předpokladů: 
a) ze svobody slova
b) ze svobody jednání
Tyto dva předpoklady zajišťují auditoriu mocenskými tlaky nevynucený příklon k nejpřesvědčivější z možných variant chování a k nejlepšímu z předložených argumentů.
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  komunikace
		  		  Sokrates
		  		  Ján Hus
		  		  národní obrození
		  		  rétorika
		  		  jazyková komunikace
		  		  orální kultura
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1. Počátky slovního dorozumívání, vývoj jazyků, jazyk jako nástroj komunikace.
 2. Řecká orální kultura, Platon, Sokrates.
 3. Sofisté a jejich vliv na evropskou komunikační kulturu.
 4. Démosthénes, Aristoteles a jeho dílo Rétorika.
 5. Římská kultura a nový pohled na obsah a formy řečnictví. Cicero a Seneca. Quintilianus a jeho Učebnice řečnictví, Marcus Aurelius a Hovory k sobě.
 6. Středověk a interpretační biblická kultura, otázky etických principů a víry. Scholastika.
 7. Jazyková komunikace v období humanismu a renesance. Erasmus Rotterdamský a jeho dílo. Nový zájem o antiku. Francis Bacon a Thomas Hobbes.
 8. České země v počátcích nástupu nové epochy. Úloha univerzit v období reformace. Jan Hus.
 9. Jan Amos Komenský, jeho vize světa a vševýchova, způsoby argumentace a etymologie slova.
 10. Rozvoj orální kultury národních jazyků, vývoj estetického vkusu společenských elit v 18. a 19. století, formování uměleckých zásad básnického jazyka.
 11. Národní obrození a rozvoj jazykovědy. Josef Jungmann a jeho Slovesnost, obrana a bouřlivý vývoj českého jazyka.
 12. Filozofie a rétorika, Kant, Schopenhauer, Nietzsche.
 13. 20. století a témata vytváření skutečnosti jazykovou komunikací, vztah myšlení a jazyka, orální kultura a rozvoj nových komunikačních technologií.
 14. Internet, počítačová epocha, nastává soumrak jazykové komunikace?