Vývoj států byvalé Jugoslávie po druhé světové válce

Ze společné historie

Meziválečné období
Po první světové válce vznikl na území jihovýchodní Evropy nový stát s názvem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Toto malé soustátí tvořily z velké většiny země čerstvě zbavené rakousko-uherské nadvlády: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Makedonie, která byla dříve rozdělena mezi Řecko, Bulharsko a Srbsko. Jako státní zřízení byla zvolena konstituční monarchie, jejím prvním králem (až v roce 1921 – dříve princ-regent) se stal Alexandr 1. a funkce vlády se chopili Srbové jako nejsilnější národ. Tím začaly vnitřní nepokoje ve státě. Rozličné kultury a náboženská vyznání působily nemalé problémy. Zejména mezi pravoslavnými Srby, kteří usilovali o centralizaci státu a katolickými Chorvaty a Slovinci s vyšší hospodářskou i životní úrovní, kteří chtěli stát postavit na principu federace. Proto král v roce 1929 vyhlásil královskou diktaturu, území rozdělil na 5 oblastí spíše podle zeměpisného než etnického hlediska s myšlenkou vytvoření pocitu národní sounáležitosti a název státu změnil na Jugoslávii. Svářící se národy se mu však uklidnit nepodařilo, v roce 1934 byl zavražděn a na trůnu ho vystřídal Petr II.