Srovnání děl Máchova Máje a Erbenova Záhořova lože

Myšlenka života a smrti:

Na rozdíl od Máchova života proběhl Erbenův život v klidu a bez větších zvratů. V době pražských studií se stýkal s Karlem Hynkem Máchou a leccos s ním sdílel: zálibu v minulosti, vlastenecké cítění, zájem o sny a přetváření reálných zážitků. Avšak s Máchou se rozcházel v názoru na život. Dal to najevo hned po vydání Máje, vytvořil v Záhořově loži svoji verzi loupežnické historie, v níž použil stejné motivy jako Mácha avšak s opačným vyzněním. Základní směřování Erbenova díla pak je dáno snaho zjistit, dam až sahají možnosti lidského činu, co tomuto činu předchází, jakou odpovědnost na sebe člověk bere svým zasahováním do okolního dění a čím se měří velikost této odpovědnosti. Proto se Mácha na rozdíl od Erbena dívá na smysl života a smrti trochu tragicky. Zatímco Vilém v díle Máchově dumá o smrti, o posmrtném životě a děsí se toho, „co se nic nazývá“,řekla bych,že se i smrti bojí. Je tím velice zdrcen, až pomalu ztrácí vědomí a omdlívá. Na druhou stranu postava Poutníka v Záhořově loži je jaksi smířena se smrtí a odevzdává se do rukou božích. Vilém vlastně opouští svou lásku, zatímco poutník již ani nemá pro co žít. Také vlastně poutník umírá jako stařec a spokojený, že dosáhl svého naplnění a Vilém je nucen vzdát se svého života příliš brzy. V obou dílech jsou popisována drastická muka, která postavy prožívají. Erben se vyžívá v utrpení, které musí ďábel vytrpět při mučení a v Máji je zase popisováno utrpení Viléma, který se loučí s životem, jde zde o duševní utrpení, na rozdíl od Záhořova lože.