Instituce Evropské unie

Institucionální systém Evropské unie
Institucionální systém Evropské unie se odlišuje od institucionálních systémů jiných mezinárodních organizací. Samotná Evropská unie je totiž jiným typem mezinárodní organizace než ostatní mezivládní organizace, poněvadž má dalekosáhlé pravomoci. Zároveň však nejde o federaci, v níž jsou národní vlády a parlamenty ve značné míře podřízeny centrálním federálním institucím.
To, co vytváří institucionální systém Evropské unie jedinečným a efektivním, je rozdělení pravomocí mezi Evropskou komisi, odpovědnou za předkládání návrhů legislativních úprav a nové legislativy, a Radu Evropské unie (Radu ministrů), která má rozhodovací pravomoc. Role Evropského parlamentu v tomto procesu má vzrůstající význam a mimoto, že hraje úlohu zprostředkovatele mezi dvěma již uvedenými institucemi, roste jeho význam při schvalování jednotlivých iniciativ. Tento systém zohledňuje zájmy a problémy všech členských zemí Evropské unie bez ohledu na jejich velikost a ekonomickou sílu.
Pařížská smlouva a Římské smlouvy založily tři Společenství. Každé z těchto Společenství mělo své instituce - vlastní Komisi zvanou Vysoký úřad a vlastní Radu ministrů. Měly však zároveň společné Parlamentní shromáždění a Soudní dvůr. V roce 1967 se rozdělené instituce sjednotily a vytvořily jednotnou Komisi a jednotnou Radu ministrů.