Holocaust (seminární práce)

Úvod a mé důvody výběru tématu

Téma holocaust jsem si vybral záměrně, protože si myslím, že se o této temné skutečnosti světových i našich dějin málo mluví a ví. Když jsem se díval kolem sebe, tak jsem s hrůzou zjistil, že lidstvo strašně rychle zapomíná. Tento bezesporu největší zločin v našich dějinách zůstává stále tabu. V posledních letech sleduji opět nárůst toho, co zabilo tolik Židů a Rómů za druhé světové války – rasismu a xenofobie. Nenávist vůči „jiným“ lidem v naší společnosti je, ať už jde o barvu pleti, o vyznání nebo sexuální orientace. Je mi jasné, že vymítit ji nelze, ale měli bychom ji pochopit a eliminovat z našeho života. A právě pochopením naší minulosti a především tohoto hrozného zločinu můžeme předejít tomu, aby se už nikdy neobjevil „žádný další Hitler“, kterému se podařilo, díky sice perfektně propracované ale nebezpečně zhoubné koncepci, vyvraždit téměř všechny členy jednoho národa. Velký vliv na mě učinila návštěva Pinkasovy synagogy v pražském židovském městě. V této synagoze se nachází stálá expozice věnovaná obětem holocaustu. Když jsem uviděl stěny popsány 80 000 jmény osob, které se staly obětí nacistického režimu u nás, uvědomil jsem si, že jde pouze o 1 procento všech židovských obětí. Viděl jsem zde spoustu jmen, u kterých činil rozdíl letopočtů méně než 3 roky a viděl jsem dopisy a obrázky dětí z Terezína a Osvětimi, jenž se k rodičům nikdy nedostaly. Už jenom kvůli těmto důvodům bychom se o tuto část naší historie měli zajímat.