Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vymezení základních pojmů

«»
Přípona
.doc
Typ
přednášky
Stažené
0 x
Velikost
0,2 MB
Jazyk
český
ID projektu
2519
Poslední úprava
12.12.2013
Zobrazeno
1 289 x
Autor:
keepcup
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
Přednáška I.


Vymezení základních pojmů

1) Sociální role je chování,očekávané od osoby v jistém společenském postavení. Člověk se v procesu socializace učí různým sociálním rolím. Role se však nevztahuje jen k vnějšímu pozorovatelnému chování, nýbrž i k prožívání, a prostupuje všechny složky osobnosti. Role má normativní charakter, tj.vyžaduje určitý způsob chování, příp.vymezuje individuu určitý „prostor volného pohybu“. Jednotlivec pomocí sociálních rolí ví, co se od něho očekává a co má očekávat od jiných. Sociální role slouží skupinové integraci individua.

Sociální role úzce souvisí jednak se společenskými normami chování, které jsou zafixovány ve společenských zvycích, obyčejích, zákonech a tabu, jednak s formami sociální kontroly chování individua. Dodržování nebo nedodržování určitých rolí ve společnosti pozitivně nebo negativně sankcionuje, a to společenskými institucemi (pokuta, trest) i jednotlivci (nesouhlas, pobouření, nevůle atd.).

Sociální role je tedy určitý standard (konsenzus) chování, který členové skupiny očekávají od jedince v souvislosti se sociální pozicí, kterou zaujal.

V rámci sociální role se rozlišuje chování:
Nutné
Žádoucí
Přípustné
Nepřípustné
Výkon sociální role podléhá společenské kontrole, popř. též společenským sankcím

Znaky sociální role:
Vnější znaky sociální role
Vnitřní znaky sociální role - zjevné
- nezjevné


2) Sociální pozice je místo jedince ve vymezené skupině určené:
• souhrnem práv a povinností, které mu skupina přiřkla
• počtem a povahou sociálních styků tohoto člena s ostatními členy skupiny
• způsobem, jakým toto jednání zapadá do činnosti ostatních členů skupiny

Konkrétní osoba zaujímá množství těchto pozic
Každá pozice má za následek, že okolí očekává od jedince určité chování


3) Sociální skupina je společenství 2 a více osob které má určité znaky:
• společné cíle a hodnoty
• společné prostředky k dosahování cílů
• komunikační systém a systém interakcí
• systém sociální kontroly
• sankce

klasifikace sociálních skupin:
malé - velké - (střední)
formální - neformální
krátkodobé - dlouhodobé - dočasné
primární - sekundární
referenční - pozitivně referenční
- negativně referenční

struktura sociální skupiny:
1. vůdce
2. aktivní členové soustředění kolem vůdce
3. ostatní členové
4. členové stojící na okraji soc. skupiny


4) Socializace je proces, v němž dochází k postupné přeměně člověka jako biologické bytosti v bytost společenskou. Je to proces kultivace člověka, jeho postupného utváření a zapojování do sociálních vazeb a sociálních rolí. Realizuje se ve společenském životě, zejména v průběhu mezilidských interakcí. Základním faktorem tohoto procesu jsou různé formy učení, především učení sociální. Je to proces začleňování člověka do společnosti.

Klíčová slova:

sociálni role

sociálni pozice

sociálni výchova

sociálni skupina

socializace



Obsah:
  • Přednáška I. Vymezení základních pojmů
    Přednáška II. Přirozené prostředí výchovy
    Přednáška III. Intencionální prostředí výchovy

Zdroje:
  • Bakošová, Z.: Socialna pedagogika. Bratislava UK, 1994.
  • Čáp, J.: Psycholgie výchovy a vzdělávání. Karolinum Praha 1995.
  • Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Portál Praha 1997.
  • Havlík, R.: Vybrané kapitoly ze sociologie výchovy a vzdělávání. Praha, UK 1993.
  • Klapilová, S.: Kapitoly ze sociální pedagogiky. UP Olomouc, 2001.
  • Křivohlavý, J.: Komunikace učitelů se žáky. KPÚ Olomouc 1987.
  • Matějček, Z.: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha 1993.
  • Matoušek, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Sociologické nakladatelství Praha 1994.
  • Matoušek, O.: Ústavní péče. Sociologické nakladatelství Praha 1993.
  • Špičák, J.: Teorie a metodika výchovy mimo vyučování. Olomouc, UP 1990.
  • Špičák, J.: Prostředí z pohledu sociální pedagogiky. Olomouc UP 1993.