Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 628   projektů
0 nových

Teorie práva - přednášky - zimní a letní semestr

«»
Přípona
.doc
Typ
přednášky
Stažené
0 x
Velikost
0,7 MB
Jazyk
český
ID projektu
4985
Poslední úprava
02.02.2015
Zobrazeno
464 x
Autor:
petr.rajnoha
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1. Právo jako pojem, fenomén práva

Právo je nezbytné. Kde je společnost, je i právo. Společnost nemůže žít bez řádu a pravidel. Právo snižuje míru chaosu (entropie) ve společnosti, stabilizuje poměry. Ale to jen v tom případě, pokud je samo relativně stabilní a pokud se dodržuje. Každá revoluce, byť provázená chaosem, vytvořila nový řád. Právo je také ovlivňováno vývojem společnosti (spontánně se vyvíjí i přirozené právo) => věci nelze vracet zpět.
Pojem právo nelze jednoduše vymezit. Jedná se o multimediální fenomén, o minimálně duální jev. Nelze jej definovat jednou definicí, jde o polysém.
- právo přirozené (ius naturale) - existuje nezávisle na státě, vzniká a vyvíjí se ve společnosti. Jde o souhrn principů, které jsou adekvátní dosaženému stupni vývoje společnosti. Předchází pozitivní právo (je prepozitivní).
- právo pozitivní (ius pozitivum) - je dané státem, je to právo platné. Pozitivisté rozlišují právo a morálku. Utopická představa -> kdyby nebylo protizákonného jednání, nemuselo by existovat pozitivní právo. Pozitivní právo je tedy předem dáno, jsou to předvídatelná pravidla, která se vynucují, tzn. že protiprávní jednání je postihováno.

Klíčová slova:

fenomén práva

právní vědomí

normativnost

aplikace práva

dělba moci



Obsah:
  • 1. Právo jako pojem, fenomén práva
    1.1. Právní vědomí
    1.2. Systém právní vědy
    1.3. Systém práva
    1.3.1. Podle metody právní úpravy
    1.3.2. Podle předmětu právní úpravy
    1.3.3. Podle účelu právní úpravy
    1.4. Mezinárodní a vnitrostátní právo
    2. Objektivní právo
    2.1. Problematika normativnosti
    2.2. Mody normativnosti
    2.3. Specifické rysy právních norem
    2.4. Struktura právních norem
    2.5. Dělení hypotéz, dispozic a sankcí (typy strukturních elementů norem).
    2.6. Druhy právních norem
    2.7. Působnost právních norem
    2.7.1. Věcná působnost
    2.7.2. Prostorová působnost
    2.7.3. Osobní působnost
    2.7.4. Časová působnost
    2.7.4.1. Používané principy při derogaci mlčky (zákonodárce je může např. zakázat)
    2.8. Prameny práva
    2.8.1. Prameny práva z formálního hlediska
    2.9. Přehled pramenů práva
    2.9.1. Právní předpisy - normativní právní akty
    2.9.2. Soudní precedenty
    2.9.3. Normativní právní smlouvy
    2.9.4. Právní obyčeje
    2.10. Právní řád České republiky
    2.10.1. Vnitřní struktura právního předpisu
    2.11. Tvorba právních norem
    2.11.1. Imperativní způsob vytváření práva - legislativní proces
    2.11.1.1. Zákonodárná iniciativa (počátek legislativního procesu)
    2.11.1.2. Projednání návrhu zákona, hlasování o návrhu zákona (tyto dvě části se prolínají)
    2.11.1.3. Vyhlášení zákona (promulgace zákona)
    2.11.2. Konsensuální (smluvní) tvorba práva
    2.12. Typy právních kultur
    2.12.1. Kontinentální a angloamerický systém - hlavní rozdíly
    2.12.2. Islámské právo (šaria)
    2.13. Subjekty práva
    2.13.1. Normotvorné subjekty práva
    2.13.2. Osoby
    2.13.2.1. Fyzická (přirozená) osoba a její nezadatelná práva
    2.13.2.2. Právnická osoba
    2.13.3. Orgány veřejné moci
    2.14. Interpretace práva
    2.14.1. Standardní metody interpretace
    2.14.2. Nestandardní metody interpretace
    2.14.3. Subjekty interpretace (typy podávaných výkladů dle subjektu interpretace)
    2.14.4. Argumentace a dokazování v právu
    3. Realizace právních norem
    3.1. Hodnocení chování subjektů práva z hlediska objektivního práva
    3.2. Právní vztahy I. - předpoklady jejich vzniku (právní skutečnosti)
    3.2.1. Třídění právních skutečností
    3.2.2. Právní jednání
    3.2.2.1. Právní úkony
    3.2.2.2. Individuální právní akty
    3.2.3. Protiprávní jednání - delikty
    3.2.3.1. Soukromoprávní delikty
    3.2.3.2. Veřejnoprávní delikty
    3.2.3.2.1. Trestný čin
    3.2.3.2.2. Přestupky a jiné správní delikty
    3.2.3.2.3. Disciplinární delikty
    3.2.4. Právní událost
    3.2.5. Protiprávní stav
    3.3. Právní vztahy II. - subjekty a objekty právních vztahů
    3.3.1. Subjektivní právo a právní povinnosti
    3.3.1.2. Absolutní a relativní subjektivní právo
    3.3.1.2. Vymáhatelnost a ochrana subjektivních práv
    3.3.1.3. Hierarchie subjektivních práv
    3.3.1.4. Shrnutí - subjektivní práva a právní povinnosti
    3.3.2. Subjekty právních vztahů
    3.3.3. Objekty právních vztahů
    3.3.4. Druhy právních vztahů
    3.4. Právní odpovědnost
    3.4.1. Sankční postihy při porušení právní povinnosti
    3.4.2. Druhy právní odpovědnosti
    3.4.3. Prvky zaviněného porušení právní povinnosti
    3.4.3.1. Objektivní stránka deliktu = navenek projevené jednání a jeho následek
    3.4.3.2. Objekt deliktu = právem chráněný zájem, na který delikvent útočí
    3.4.3.3. Subjekt deliktu = delikvent
    3.4.3.4. Subjektivní stránka deliktu
    3.5. Aplikace práva
    3.5.1. Druhy procesů aplikace práva
    3.5.2. Stadia procesu aplikace
    3.5.2.1. Zjišťování skutkové podstaty (questiones facti)
    3.5.2.2. Řešení otázek právních (questiones iuris)
    3.5.2.3. Rozhodnutí ve věci samé
    3.5.2.3.1. Účinnost
    3.5.2.3.2. Právní moc
    3.5.2.3.3. Vykonatelnost
    3.5.3. Druhy aktů aplikace
    4. Právní stát, vztah státu a práva
    4.1. Vznik koncepce právního státu
    4.2. Historické souvislosti formování právního státu
    4.3. Rozdíl v pojetí „Rechtstaat“ a „rule of law“
    4.4. Krize právního státu
    4.5. Atributy právního státu v materiálním pojetí
    4.5.1. Vázanost státu právem
    4.5.2. Lidská práva
    4.5.3. Dělba moci
    4.5.4. Demokratický charakter státu
    5. Obsah