Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 662
projektů
Přednášky z předmětu Filozofie
«»
| Přípona .docx |
Typ přednášky |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6935 |
| Poslední úprava 09.11.2015 |
Zobrazeno 1 520 x |
Autor: blackmagic |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
89,2% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Humanitní vědy » Filozofie
- Předmět:Filozofie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:84 stran
1.1. Úvod a první vymezení
V této kapitole bychom měli získat společný pevný základ - i když jen základ - představy o tom, co je filozofie. Je třeba vědět, že - stejně jako u jiných „oborů“ - je zde určitá „dvojitost“ až trojitost významu, s nímž musíme počítat. Někdy „filozofií“ míníme určitý obor - či vrstvu lidského poznání a vědění. Jindy aktivitu, filozofování, jímž se toto poznání a vědění uskutečňuje.1) Filozofii lze ale také odlišit i jako postoj, přístup. Když tyto významy spojujeme, má to také svůj význam; ale často to plodí naopak nesmysly; takže s rozlišováním a sjednocováním významů se musíme učit zacházet. A právě takovéto a podobné rozlišování významů - i nacházení jejich jednoty a souvislostí - a učení se s obojím zacházet - je právě jedním z hlavních úkolů i aktivit filozofie. Takové - vlastně filozofické - aktivity jsou ovšem běžně rozšířeny i v dalších oborech a činnostech, vědeckých, technických i jiných. Všude tam je tedy i filozofie - minimálně v této podobě.
V této kapitole bychom měli získat společný pevný základ - i když jen základ - představy o tom, co je filozofie. Je třeba vědět, že - stejně jako u jiných „oborů“ - je zde určitá „dvojitost“ až trojitost významu, s nímž musíme počítat. Někdy „filozofií“ míníme určitý obor - či vrstvu lidského poznání a vědění. Jindy aktivitu, filozofování, jímž se toto poznání a vědění uskutečňuje.1) Filozofii lze ale také odlišit i jako postoj, přístup. Když tyto významy spojujeme, má to také svůj význam; ale často to plodí naopak nesmysly; takže s rozlišováním a sjednocováním významů se musíme učit zacházet. A právě takovéto a podobné rozlišování významů - i nacházení jejich jednoty a souvislostí - a učení se s obojím zacházet - je právě jedním z hlavních úkolů i aktivit filozofie. Takové - vlastně filozofické - aktivity jsou ovšem běžně rozšířeny i v dalších oborech a činnostech, vědeckých, technických i jiných. Všude tam je tedy i filozofie - minimálně v této podobě.
Klíčová slova:
filozofie
vymezení
filozofické otázky
problematika
náboženství
determinismus
filosofie
Obsah:
- 1.1. Úvod a první vymezení
1.2. Příklad: problém porozumění; řád, “závěry” a filozofie
1.3. Filozofické pojmy a vymezení
1.4. Filozofické otázky a odpovědi
1.5. Shrnutí a úkoly
Problematika filozofie
2.1. Tematické oblasti filozofie (zaměření)
2.2. Historický vývoj a přehled filozofické problematiky
2.3. Shrnutí a úkoly
Filozofie a náboženství, mýtus, logos…
3.1. Filozofie a náboženství
3.2. Filozofie a umění
3.3. Filozofie a mýtus, logos a mýtus
3.4. Shrnutí a úkoly
4.1. „Jsoucí“ a „bytí“ - Parmenides
4.2. Důsledky prvních ontologických úvah
4.3. Platonský ontologický koncept
4.4. Aristoteles
4.5. Shrnutí a úkoly
5. Ontologie II
5.1. Aristotelismus
5.1.1. Látka a forma
5.1.2. Možnost - skutečnost
5.1.3. Substance a akcident
5.2. Novověk
5.3. Německý klasický idealismus - Hegel
5.3.1. Dialektický vývoj skutečnosti
5.3.2. Filosofie ducha
5.4. Moderní filosofie
5.5. Shrnutí a úkoly
6. Gnozeologie
6.1. Problematika gnozeologie
6.2. Problematika poznání v antice a středověku
6.3. Problematika poznání v novověku
6.4. Relativizace poznání
6.5. Poznání a praktická činnost, historičnost poznání
6.6. Další cesty gnozeologie
6.7. Shrnutí a úkoly
7. Otázky možností určení pravdy
7.1. Pravda - Sokolův výklad
7.2. Interpretace Sokolova pojetí a komentáře
7.3. Shrnutí a úkoly
8. Základní otázky filosofie člověka a filosofické antropologie
8.1. Filosofická antropologie - pojem
8.2. Antická filosofie a její zájem o člověka
8.3. Pojetí člověka ve středověku
8.4. Renesance a nové pojetí člověka
8.5. Osvícenské pojetí člověka
8.6. Člověk v německé klasické filosofii a v její kritice
8.7. Obrat k člověku jako jedinci, Kierkegaard a Nietzsche
8.8. Vznik filosofické antropologie - Scheler
8.9. Existencialistické pojetí člověka - učení Jaspersovo
8.10. Shrnutí a úkoly
9. Filosofie hodnot
9.1. Problematika hodnot a hodnocení
9.2. Hodnoty a hodnocení ve starověku, středověku, novověku
9.3. Možnosti řešení problematiky hodnot
9.4. Způsoby dělení hodnot
9.5. Shrnutí a úkoly
10. Filosofie a právo, filosofie a politika
10.1. Filosofie a právo, filosofie a morálka
10.2. Filosofie a politika
10.3. Shrnutí a úkoly
11. Determinismus
11.1. Princip determinismu
11.2. Historické pohledy na determinaci (všeobecnou souvislost a podmíněnost)
11.3. Kauzální a nekauzální determinace
11.4. Shrnutí a úkoly
12. Filosofie a jazyk, otázky komunikace a společnosti
12.1. Novodobý obrat filosofie k jazyku: Analytická filosofie
12.1.1. Obrat k jazyku
12.1.2. Novopozitivismus
12.1.3. Filosofie přirozeného jazyka
12.2. Hermeneutika
12.3. Teorie komunikativního jednání - Jürgen Habermas
12.4. Postmodernismus
12.5. Shrnutí a úkoly
13. Problematika a vývoj vztahu filosofie a jazyka
13.1. Přehled základních pojmů
13.2. Filosofie a jazyk v antice
13.2.1. Naturalismus a konvencionalismus
13.3. Křesťanství a středověk
13.4. Renesance a novověk
13.5. Shrnutí a úkoly