Dějiny hmotné kultury

Teoretický a metodologický úvod

Sociální dějiny vs. historická antropologie

Historická antropologie - práce Carla Ginzburga, Emmanuela Le Roy Ladurie, Keith Thomas ad.

Od sociálních dějin se liší 5 charakteristikami:
1. sociální dějiny popisují obecné tendence na základě dokladů kvantitativní povahy; historická antropologie je kvalitativní, je zaměřena na specifické případy

2. práce ze sociálních dějin popiauje životy mnoha miliónů lidí , historicko antropologické práce se zaměřují na malá společenství, blízko k mikrohistorii

3. sociální hisotrikové nabízejí kauzální vysvětlení dobových tendencí, kterým by současníci nerozuměli, protože si dlouhodobé trendy neuvědomují. Hist. antropologové se zaměřují na „zhuštěný popis“ - (termín Clifforda Geertze) - na interpretaci sociální interakce v dané společnosti na základě vlastních norem a kategorií této společnosti

4. historičtí antropologové se zabývají symbolikou v každodenním životě, což je opomíjeno jak sociálními dějinami , tak i kulturními dějinami, které se zabývají uměleckými díly. Aist. Antropologové se snaží ukázat „jak zdánlivě triviální rutinní jednání a rituály hrály významnou roli při udržování a posilování určitého obrazu světa“ (Löfgren 1981). Všímají si významu šatů, stravy, způsobů oslovení, gesty, chůzí

5. sociální dějiny jsou formovány přímo či nepřímo teoriemi Karla Marxe a Maxe Webera. Historická antropologie čerpá z děl Emila Durkheima, Arnolda von Gennepa (jeho „přechodové rituály“, Clifforda Geertze, Victora Turnera, Pierre Bourdieua