Základy evropského práva - poznámky

Historie evropské integrace

Vývoj do roku 1945

- integrace Evropy je zvláštním druhem vztahů mezi evropskými státy
- může mít formu spolupráce, která se postupně vyvine do podoby mezinárodní organizace, která může přebírat pravomoci přenášená na ni jejími členy » tak členské státy omezují svoji vlastní suverenitu
- demokratickým vývojem v jednotlivých státech dochází ke vzniku nadstátní organizace, která má společné pravomoci vzniklé z pravomocí jednotlivých států
- jde o jakýsi kvazifederální celek s právní subjektivitou, jehož pravomoci zasahují přímo do právních vztahů jednotlivců na území členských států
- integrační procesy v Evropě můžeme do jisté míry sledovat již od vzniku samostatných evropských států1
- tyto pokusy či projekty měly dva základní společné rysy:
1) snaha o mírové uspořádání
2) dobyvačné cíle
- za přelom dosavadního vývoje lze považovat iniciativu francouzského ministerského předsedy Aristide Brianda, který navrhl 5.9.1929 před Shromážděním Společnosti národů zřídit Evropský federativní svaz
- podle tohoto projektu měly mít národy Evropy kdykoliv možnost radit se o svých záměrech, činit společná rozhodnutí a vytvořit společenství solidarity
- toto spojení se mělo uskutečnit nejen v hospodářské, ale i politické a sociální oblasti, aniž by byla omezena suverenita zúčastněných států
- Briand poté vypracoval „Memorandum organizace evropské unie“
- cílem hospodářského sjednocení mělo být vytvoření společného trhu s podmíněnou a omezenou liberalizací pohybu zboží, osob a kapitálu
- okolnost, že Briandova iniciativa ztroskotala reflektuje neznalost evr. států pro uskutečnění evropské integrace