Základní pojmosloví literární vědy

Lyrika
žánr nesyžetový, protože v ní nedominuje kauzální řazení motivů, nositel tématu je autor, který vypovídá o svém vztahu ke světu a k životu - Zatímco se v epice autorův subjekt staví do pozadí, v lyrice stojí v popředí- z toho hlediska je lyrika básnictví subjektivní - Vedle lyriky subjektivní existuje i lyrika objektivní- autorský subjekt se ztrácí, ale jen zdánlivě, protože autor uskutečňuje svou výpověď ve třetí osobě: místo o svém vlastním vztahu mluví o vztahu někoho jiného - Subjektivnost lyriky je dobře vidět na rozdílu mezi popisným básnictvím a přírodními básněmi Vrchlického - Lyrická situace je sice umístěna v čase, ale prezentuje se jako vytržená z časového proudu- ačkoli je psána báseň v prézentu, jde o zachycení určité situace v minulosti- jde o to zachytit ji v její jedinečnosti a neopakovatelnosti - Normální výrazová forma pro lyrické básnictví je verš a metaforika dithyramb-báseň radostného opojení životem, původně sborový zpěv na oslavu boha Dionýsa, spontánní, plná hluku Pod kaštany, prosvítajícími veliké hrachy slunce, které nemohou dopadnout, poskakující z předmětu na předmět, míče odrážené nejrůznějšími věcmi… Vlají, bílé ubrusy, světlé toalety, dmou se tenké látky, zelené, červené, jedna šeříková, proplétají se, vaří se, stříkají. Vřískají, hlásky dětí a koketních slečinek, volají, basy, tenory mužů, alty, soprány žen… - Oda, jejímž námětem je nevázaná radost (v římské myt- ologii oslava Bakcha) - Hymnus i dithyramb zpívá jeden zpěvák