Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Výpisky z Mezinárodního práva
«»
| Přípona .docx |
Typ poznámky |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,1 MB |
Jazyk český |
ID projektu 8804 |
| Poslední úprava 03.10.2016 |
Zobrazeno 1 470 x |
Autor: katerina.loumova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
89,1% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Mezinárodní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:29 stran
1. STÁLÝ DVŮR MEZINÁRODNÍ SPRAVEDLNOSTI
- zřízen podle čl. XIV Paktu Společnosti národů - cílem vytvoření celosvětového soudu, který by dbal na mírové řešení mezinárodních sporů; orgánem SN ale nebyl → nutnost ratifikace Statutu zvlášť
- Statut přijat 1920, sídlo v Haagu v Mírovém paláci
- první mezinárodní stálý soud s obecnou jurisdikcí
- celkem projednal 66 případů; činnost zastavena až německou okupací Nizozemska v roce 1940 - přemístil se do Ženevy, ale v činnosti již nepokračoval; oficiálně rozpuštěn 1946
1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku (1926)
- Polsko na základě zákona (ze 14. 2. 1920) vyvlastnilo továrnu na dusičnany v Chorzówě + plánovala další vyvlastňování zemědělských pozemků
- Německo: v rozporu s Ženevskou úmluvou z roku 1922 mezi D a PL
- další problém se státním majetkem, který Německo převedlo mezi podepsání Versailleské smlouvy z 1919 a jejím vstupem v platnost mezi D a PL v roce 10. 1. 1920
→ Polsko: takové převody jsou neúčinné a neplatné, protože Versailleská smlouva postoupila Polsku Horní Slezsko se všemi majetky na tomto území
→ problém ochrany majetku při cesi státního území, konkrétně v přechodném území
- SDMS:
- Soud se může zabývat polským zákonem, i když je z hlediska MPa VPo pouze faktem, který vyjadřuje vůli a konstituuje aktivity států stejně jako soudní rozhodnutí nebo správní opatření → Soud může rozhodnout, zda aplikací předmětného zákona Polsko porušilo závazky plynoucí z Ženevské úmluvy
- čl. 4 ŽÚ - datum převodu suverenity nad částí Horního Slezska přidělených Polsku je rozhodujícím datem pro účely uznání převedených právu → Německo mělo právo disponovat svým majetkem do momentu skutečného převodu suverenity, porušením Smlouvy by byl pouze prodej
- zřízen podle čl. XIV Paktu Společnosti národů - cílem vytvoření celosvětového soudu, který by dbal na mírové řešení mezinárodních sporů; orgánem SN ale nebyl → nutnost ratifikace Statutu zvlášť
- Statut přijat 1920, sídlo v Haagu v Mírovém paláci
- první mezinárodní stálý soud s obecnou jurisdikcí
- celkem projednal 66 případů; činnost zastavena až německou okupací Nizozemska v roce 1940 - přemístil se do Ženevy, ale v činnosti již nepokračoval; oficiálně rozpuštěn 1946
1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku (1926)
- Polsko na základě zákona (ze 14. 2. 1920) vyvlastnilo továrnu na dusičnany v Chorzówě + plánovala další vyvlastňování zemědělských pozemků
- Německo: v rozporu s Ženevskou úmluvou z roku 1922 mezi D a PL
- další problém se státním majetkem, který Německo převedlo mezi podepsání Versailleské smlouvy z 1919 a jejím vstupem v platnost mezi D a PL v roce 10. 1. 1920
→ Polsko: takové převody jsou neúčinné a neplatné, protože Versailleská smlouva postoupila Polsku Horní Slezsko se všemi majetky na tomto území
→ problém ochrany majetku při cesi státního území, konkrétně v přechodném území
- SDMS:
- Soud se může zabývat polským zákonem, i když je z hlediska MPa VPo pouze faktem, který vyjadřuje vůli a konstituuje aktivity států stejně jako soudní rozhodnutí nebo správní opatření → Soud může rozhodnout, zda aplikací předmětného zákona Polsko porušilo závazky plynoucí z Ženevské úmluvy
- čl. 4 ŽÚ - datum převodu suverenity nad částí Horního Slezska přidělených Polsku je rozhodujícím datem pro účely uznání převedených právu → Německo mělo právo disponovat svým majetkem do momentu skutečného převodu suverenity, porušením Smlouvy by byl pouze prodej
Klíčová slova:
mezinárodní spravedlivost
soudní dvůr
ochrana lidských prav
trestní tribunál
arbitráž
Obsah:
- 1. STÁLÝ DVŮR MEZINÁRODNÍ SPRAVEDLNOSTI
1.1 Německé zájmy v Polském Horním Slezsku (1926)
1.2 Lotus - Francie v. Turecko (1927)
1.3 Chorzówská továrna - Německo v. Polsko (1927, 1928)
1.4 Východní Grónsko - Dánsko v. Norsko (1933)
2. MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ DVŮR
2.1 Korfský průliv - Velká Británie v. Albánie (1949)
2.2 Náhrada škod utrpěných ve službách OSN (1949)
2.3 Diplomatický azyl - Haya se la Torre - Kolumbie v. Peru (1950)
2.4 Rybolovný případ - Velká Británie v. Norsko (1951)
2.5 Výklad dohody mezi WHO a Egyptem; posudek (1980)
2.6 Nottebohm - Lichtenštejnsko v. Guatemala (1955)
2.7 Právo průchodu přes indické území - Portugalsko v. Indie (1960)
2.8 Chrám Preah Vihear - Kambodža v. Thajsko (1962)
2.9 Pevninská mělčina Severního moře - SRN v. Dánsko/Nizozemsko (1969)
2.10 Barcelona Traction - Belgie v. Španělsko (1970)
2.11 Namibie - poradní posudek (1971)
2.12 Nukleární testy v Pacifiku - Austrálie v. Francie, Nový Zéland v. Francie (1974)
2.13 Západní Sahara (poradní posudek; 1975)
2.14 Diplomatický a konzulární personál USA v Teheránu - USA v. Írán (1980)
2.15 Některé vojenské a polovojenské činnosti v Nikaragui a proti ní - Nik. v. USA (1986)
2.16 ELSI - Elettronica Sicula S.P.A. (USA v. Itálie)
2.17 Protokol z Doha („Doha Minutes“) - Katar v. Bahrajn (1994)
2.18 Legalita hrozby nebo použití jaderných zbraní (poradní posudek, 1996)
2.19 Gabčíkovo-Nagymaros - Slovensko v. Maďarsko (1997)
2.20 LaGrand - Německo v. USA (2001)
2.21 Zatýkací rozkaz - Demokratická republika Kongo v. Belgie (2002)
2.22 Palestinsko-izraelská zeď - posudek (2004)
2.23 Genocida - Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora (2007)
2.24 Kosovo - poradní posudek (2010)
3. MEZINÁRODNÍ SOUDNÍ ORGÁNY OCHRANY LIDSKÝCH PRÁV
3.1 Severní Irsko - Irsko v. Spojené království (ESLP 1978)
3.2. Soering - Soering v. Velká Británie, SRN (ESLP 1989)
3.3 Loizidou - Loizidou v. Turecko (ESLP 1995)
3.4 Alzery - Mohammed Alzery v. Švédsko (Výbor pro LP 2006)
3.5 D.H. a ostatní v Česká republika - (ESLP, Velký senát 2007)
4. MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁLY
4.1 Tadić - Prokurátor v. Duško Tadić (ICTY, 1995)
4.2 Erdemović - Prokurátor v. Dražen Erdemović (ICTY, 1998)
4.3 Akayesu - Prokurátor v. Jean Paul Akayesu (ICTR, 1998)
4.4 Kajelijeli - Prokurátor v. Juvénal Kajelijeli (ICTR, 2003)
5. MEZINÁRODNÍ ARBITRÁŽE
5.1 Alabama - USA v. Velká Británie, rozhodčí řízení (1872)
5.2 Las Palmas - USA v. Nizozemsko, rozsudek Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1928)
5.3 Naulilaa - Německo v. Portugalsko, arbitrážní rozhodnutí (1928)
5.4 Trail Smelter - USA v. Kanada (1941)
5.5 CME - CME Česká republika B.V. (Nizozemsko) v. Česká republika, arbitrážní řízení podle pravidel UNCITRAL, částečné rozhodnutí (2002)
5.6 ČSOB - ČSOB, a.s. v. Slovenská republika, rozhodčí soud ICSID (1999, 2000, 2004)
6. JINÉ PŘÍPADY
6.1 Caroline - USA v. Velká Británie, dopis Daniela Webstera (1841)
6.2 Adolf Eichmann - Generální prokurátor státu Izrael v. Adolf Eichmann, Nejvyšší soud (Izrael) (1962)
6.3 SAIGA 2 - Svatý Vincenc a Grenadina v. Guinea, rozsudek Mezinárodního tribunálu pro mořské právo (1999)