Poznámky ke strukturované kabeláži

1.1 Historický vývoj strukturované kabeláže
Od šedesátých let dvacátého století zacíná prudký rozvoj výpocetní techniky. Její rozšírení v mnoha oborech má za následek prechod z analogového zpracování dat na digitální. Tento trend se výrazne projevil i v oblasti komunikacních technologií. Krome nasazení digitálních spojovacích a prenosových systému, urcených predevším pro telefonní síte, se postupne objevily a pomerne rychle rozšírily i technologie urcené pro pocítacové síte. Na zacátku vývoje pocítacových sítí se budovaly hlavne terminálové síte, kde terminály byly pripojeny k centrálnímu pocítaci. Pro tyto rozvody byly používány predevším vícevodicové nepárované i párované kabely, kde konstrukce využívaných kabelu vycházela z konstrukce telefonních kabelu. Terminálové systémy byly postupne nahrazeny mini a mikropocítaci a tento trend mel za následek i zmenu ve zpusobu propojení pocítacu. Od sedmdesátých let se zacala objevovat ruzná rešení pro propojení pocítacu nacházejících se v jedné lokalite, rádove do nekolika stovek metru. U takto vytvorených sítí se ujalo oznacení lokální pocítacové síte (Local Area Network - LAN). Široká rada firemních standardu, urcených pro propojení pocítacu, byla postupne ujednocena a národními i mezinárodními standardizacními organizacemi byly postupne vybrány a standardizovány nejúspešnejší z nich. Standardizace byla nutná pro zajištení kompatibility zarízení od ruzných výrobcu. Tak byly standardizovány napr. protokoly Ethernet, Token Ring, FDDI atd. Standardizace komunikacního protokolu zahrnovala zpravidla i standardizaci kabelážních systému urcených pro tyto technologie. V prevážné vetšine se jednalo o rešení založené na koaxiálních kabelech, které se používaly od doby terminálových sítí.