Místo historie ve vědeckém poznání - poznámky

Historie se postupně vyvíjela. Je to věda.

Věda
- slovo věda se používalo již v antice
- scientia /sijencia/ = věda (science, la science, e Wischenscheft, nauka)
- z lat. science scio = věděti, znáti
Svět, kt. nás obklopuje je poznatelný (příroda, společnost, člověk). Za nejefektivnější prostředek poznávání se považuje věda.

Věda = náročná duševní činnost směřující k poznávání světa (objektivní reality), věda představuje základní lidskou potřebu uspořádanosti rozdílných a mnohostranných jevů.
Cílem je: - popsat tyto jevy
- vysvětlit zákonitost jevů (řád jevů)
= není to jakýkoliv systém poznatků, ale SYSTÉM POZNATKŮ (=množství předmětů. jevů, dějů), kt. odráží objektivně existující zákonitosti

3 základní perspektivy
Představa čI. o tom, co je to věda byla odlišná v antice a v budoucnosti. Všechny představy vědy zahrnovaly 3 zákl. myšlenky, perspektivy:

1. antropologická perspektiva (antropos = člověk) -lidská
- vyjadřuje postoj čl. ke světu a k sobě samému
- formulovaly se meze a možnosti věd, věda není schopna vysvětlit smysl jevu, to je pouze v moci církve, věda je schopna vysvětlit přír.jevy (např. gravitaci)