Josef Svatopluk Machar - Zde by měly kvést růže

“-Podzimní povídka
Podzimní povídka je prologem. Je to básníkovo rozloučení s mládím. Básník se oddává v podzimním odpoledni snění a hudba valčíku, jež k němu doléhá, u něho vyvolává tuto vzpomínku: V tanečním sále se sešel se svou bývalou tanečnicí, sedící mezi gardedámami. Připomenul jí bývalé chvíle, kdy spolu tančívali, a vyzval ji k tanci. Ale dáma, která ho nechávala v domnění, že je svobodná, mu teď nabídla s úsměvem, aby si zatančil s její dcerou. Tak básník poznal, že už má mládí za sebou.

-Dva listy
Dívka, jejíž milenec jí dopisem oznamuje, že se přijde ucházet o její ruku k jejímu otci, neví, jak má na to otce, který je mrzout a je zvyklý na ustálený pořádek, připravit. Otec při obědě vždycky čítá noviny. Dívka mu místo novin předloží dva listy: jeden, jímž se před pětadvaceti lety sám ucházel o nebožku matku, druhý, prvému velmi se podobající, list jejího vlastního ženicha. Otec je dojat a svolí. Ale pak si přece jenom vyžádá noviny.