Za účelom priblíženia danej problematiky sa budeme v nasledujúcej kapitole zaoberať obdobím vzniku filozofie ako takej. Prvá otázka, ktorú si položíme je zrejmá: „Čo je filozofia?“Veľmi často vo svojich dejinách filozofia nemala jasno vo svojom vlastnom poslaní. Pre všetky prístupy a názory je charakteristické jedno: uznanie, že filozofia, spôsob formulácie jej otázok, tesne súvisí s človekom, so skutočnosťou, so spoločenskými a prírodnými javmi, ktoré nás obklopujú. „Mnohí sú presvedčení, že pý...

ÚvodemTato knížka vznikla z přednášek úvodu do filosofie, určených především pro studenty jiných oborů, pro něž je filosofie součástí společného základu. Může však posloužit i jako první uvedení do pestrého světa filosofické problematiky studentům oborové filosofie, učitelům a dalším zájemcům.Jako řada jiných oborů lidské činnosti je i filosofie v současné době velice mnohotvárná a často rozptýlená. Množství publikací a časopisů už nemůže nikdo obsáhnout, a tak se filosofická diskuse rozpadá do ...

Oslovila jsem pár svých známých, aby mi řekli první, co je napadne, když se řekne… Padla první otázka: „Co je podle Vás demokracie?“ „…, to je to, co dnes u nás absolutně neexistuje.“ „…, neptejte se mě, nechci se rozčilovat.“ „Demokraticky jsme si zvolili vládu a ta teď nefunguje a už po nás tu demokracii dál nechtějí!“ „Demokracie - stav, který vzniká dobrovolnou volbou masy lidí, národa, skupiny v domnění, že tato masa lidí následně může touto volbou něco ovlivnit.“ „…demokracie - snaha o ide...

Sókratés (4. června 469 v Athénách - 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, bez diakritiky Sokrates, byl athénský filosof, učitel Platónův. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filosofie, neboť na rozdíl od svých předchůdců předsókratiků, kteří pátrali po původu a příčinách světa, Sókratův zájem se soustředil na záležitosti člověka a společnosti; jak praví Cicero, „snesl filosofii z nebe na zem“. Svou dialektickou metodou položil základy západního kritického myšlení.Sókra...

1.1. Úvod a první vymezeníV této kapitole bychom měli získat společný pevný základ - i když jen základ - představy o tom, co je filozofie. Je třeba vědět, že - stejně jako u jiných „oborů“ - je zde určitá „dvojitost“ až trojitost významu, s nímž musíme počítat. Někdy „filozofií“ míníme určitý obor - či vrstvu lidského poznání a vědění. Jindy aktivitu, filozofování, jímž se toto poznání a vědění uskutečňuje.1) Filozofii lze ale také odlišit i jako postoj, přístup. Když tyto významy spojujeme, má ...

• člověk = reflexe - myšlení o myšlení, pouze člověk je schppen vyjít sám ze sebetemporarita - časovost - jen člověk má schopnost poučit se z minulosti, žije přítomností a zároveň se projevuje do budoucnosti (poten. bytí)• schopnost tázání1. profání (každodenní tázání - v kolik musim vstávat?2. teoretické (ovlivněny výchovou,rodiči,čtením) - ovlivněno extrovert, sangvinik atd.• Mezní situace (MS)- zlomová situace v životě, situace, která ovlivní celý život jako např. narození dítěte, někdo umře,...

Základy kultury - antické ŘeckoCivilizace - způsob jakým existuje lidstvo - pojem pro životní způsob života- aktivity lidský životní styl- výsledky aktivitv čem spočívá lidský životní způsob?- žijeme v prostředí, které měníme, ale záměrně- vycházíme z cílů, představ- člověk mění svojí činností prostředí, ve kterém žije (živočichové také, ale rozdíl je v tom, že člověk ho mění vědomě)Z každé generace se vytváří nová - DĚJINY (nejenom minulost) = vývoj lidských aktivit.Výsledky aktivit - nejrůzněj...

1: kult. a spoloč. podmienky Nem. 18. stor.:- mnoho štátikov; najväčšie Prusko- Fridrich Veľký (1712-86)- osvietenský absolutizmus- pozýva vzdelancov (Voltaire...), r. 1740 vydáva reskript: „Všetky náboženstvá nech sú tolerované a štát nech iba dbá, aby jedno neukracovalo druhé, nech tu každý smeruje k blaženosti po svojom“.- nemčina nebola dostatočne rozvinutá (aj Leibniz píše po lat. a franc.)- mizerná situácia pre vzdelancov... väčšinou učia po rodinách - málo peňazí... - pietizmus - zakl. Sp...

Existencialismů je tolik, kolik je existencialistů. To by nemělo překvapovat nikoho, kto uvážil, e existencialismus je filozofií prožitku, a nikoliv diskursu, že je založen na subjektivní skutešnosti životní, tedy na něčem povýtce osobně rozrůzn%eném. Opírat se o substrát subjektivně prožitého, to bude pro nás základní kritérium k rozpoznáni existencialisty. Plyne z toho, že leckdo bude existencialistou, kto přímou příslušnost k směru popírá (jako Camus), a leckdo k němu jen zdánlivď nebo jen čá...

Kapitola I. -- Úvod do dějin filosofie. Pojem filosofie a její vztah k ostatnímu duchovnu. Vnitřní členění filosofie.-- filein = milovat, sofia = moudrost, jako první použil slovo filosofie Pythagoras-- počátek filosofie v údivu-- kvalifikace vědění v Aristotelově smyslu, filosofii ztotožňoval s věděním vůbec, dělil ji na teoretickou (fyzika,matematika, metafyzika) a praktickou (etika, politika, poietická filosofie = tvoření)-- později se od filosofie oddělily psychologie, sociologie, logika, es...

Podniková filosofie představuje jasný a eticky podložený smysl firmy. Je motivačním nástrojem, který určuje rámec pro formulaci strategických cílů, vytváří vztah k zákazníkovi, k dodavatelům i věřitelům, vytváří postoj firmy vůči konkurenci, ale i ke spolupracovníkům firmy, poměr vlastníků a manažerů, vyjadřuje podíl na rozhodování a nesení rizik. Při vymezování firemní filosofie je nutné brát v úvahu různorodost a preferenci zájmů zainteresovaných subjektů (vlastníci, manažeři,zaměstnanci, záka...

Na počátku stojí jako prazáklad všeho dalšího vývoje mohutná orální kultura starověkých rituálních mystérií, ukotvená tradice recitujících rapsodů a charismatických homérovských starců, kteří promlouvají k řecké obci, a promyšlené pěstění krásy mluveného slova v amfiteátrech řeckého divadla. Na konci této jedné epochy konstituovaný a detailně strukturovaný obor, který se může opřít na straně jedné o ucelené teorie rozpracované v řadě učebnic a na straně druhé o celou řadu příkladů mistrovských p...

Před tím, než budeme schopni pustit se do přehledu psychoanalytických interpretací textu, musímese nejprve podívat na to, co je to psychoanalýza a co je předmětem jejího zkoumání. K tomu námjistě poslouží S. Freud a C. G. Jung, kteří se psychoanalýzou po celý život zabývali a položili takzáklad pro další badatele, kteří, ovlivněni jejich poznatky, pokračují v jejich práci a své poznatkydále prohlubují.Pro psychoanalýzu je charakteristické zkoumání nevědomí. C. G. Jung o nevědomí říká: „Oblastnev...

1 Symbolismus1.1 Symbolismus ve filosofiiVe filosofii vystupuje symbolismus jako teoretický základ, který ostatní disciplíny– zvlášte pak umelecké aplikují v praxi. Whitehead v [5, Kapitola 1] píše:„Slovo je symbolem a jeho význam je tvoren myšlenkami, predstavami a emocemi,které vyvolává v mysli posluchace.ÿ Mezi základní typy symbolismu považujeWhitehead samotný prirozený jazyk a také algebru jako jazyk pro zápismatematických výrazu. Vymezuje také rozdíl mezi prožitkem zprostredkovanýmrealitou...

Co je filosofie: Není možné definovat.Tři atributy věd:- Přesně definovaný předmět- Specifické nástroje působící na předmět- Systém různých zákonitostí a principů- Kriticismus: Kritické zhodnocení otázky a nastínění řešení problému=> odvozeno od skepse- Filosofii je těžké definovat jako vědu- Slovo „Filosofie“ vytvořil Pythagoras- Filein, Sofia- Miluji moudrostV určitém okamžiku života se člověk musí rozhodnout, zda půjde cestou úspěchu, nebo cestou k pravdě- za světlem. Pythagoras: „Pravdu ...

Předmětem dnešního setkání je myšlení filosofa, o němž jeden z předních moderních myslitelů, filosof, logik a matematik A. N. Whitehead prohlásil, že je anticipátorem prakticky všech objevů ve filosofii a vědě, jež byly formulovány od antiky až do našich dnů. „Všechna západní filosofie a věda jsou jen sérií poznámek a komentářů k Platónově filosofii“, píše Whitehead. My se pokusíme vyložit jen předpokládaný základ Platónovy nauky a omezíme se jen na některé problémové okruhy platonismu, jakkoli ...

Když jsme před dvěma lety, v listopadu 2002, u příležitosti 95. výročí narození českého filosofa Jana Patočky, zorganizovali v Praze z iniciativy profesora Lestera Embreeho z Floridy mezinárodní konferenci, na níž byla založena světová Organizace fenomenologických organizací, snažil jsem se ve své přednášce o Patočkově fenomenologickém pojetí dějin předvést, že Jan Patočka je mimo jiné právě myslitelem konfliktu. Stimulovala ho k tomu nejen jeho životní zkušenost intelektuála, či lépe řečeno duc...